Nejtřaskavější návraty do Česka: nenávist, lákavá Sparta i eso Červenka

Jako když na zem dopadne meteorit. Roztřese se obzor, nechápete, co se děje. Zíráte a říkáte si, že tohle jste fakt nečekali. Přestupové bomby čas od času zasáhnou i extraligu. Jednu takovou v pondělí oficiálně odpálili v Pardubicích, za které v nadcházející sezoně bude válet Roman Červenka. Nejde o první bouřlivý comeback, který v hokejovém Česku zaznamenala stupnice Richterovy škály. Web iSport.cz vybral deset nejvíc šokujících návratů ze zahraničí na tuzemská kluziště. Velké hvězdy, neočekávané adresy, a často taky pořádná kontroverze.
Roman Čechmánek
Linköping (Švédsko) → Třinec
Přesun z roku 2007 nebudil ohlas kvůli kontroverzi. Jen byl zkrátka velmi nečekaný. Po angažmá v Německu a ve Švédsku se Čechmánek vydal na záchranářskou misi k Ocelářům. Zapomeňte na neohrožený slezský kolos požírající jeden titul za druhým. V době, kdy někdejší brankář Philadelphie nebo Los Angeles přicházel pod Javorový, se Třinec krčil v dolní části tabulky a reálně bojoval o předkolo. To Čechmánek coby přestupová bomba značky last minute vychytal, zvládl i další fázi a ve čtvrtfinále s Libercem (3:4 na zápasy) svedl úchvatný souboj s reprezentačním gólmanem Milanem Hniličkou. Na mistrovství světa pak jel třinecký fantom.
Michal Vondrka
Slovan Bratislava (KHL) → Sparta
Odchovanec Českých Budějovic válel od sezony 2003/04 v dresu pražské Slavie. Přes ni si vydobyl angažmá v Kärpätu i štaci v Kontinentální hokejové lize za bratislavský Slovan. Po třech ročnících pod Tatrami se v roce 2015 vracel zpátky do extraligy, slovenský klub totiž dlužil hráčům na výplatách velké peníze. Kovaný slávista si k údivu všech Pražanů vybral Spartu. Za druhé „S“ ale stihl odehrát jen pět zápasů (0+2), než zakotvil v Chomutově a později ještě v Mladé Boleslavi, Pardubicích a Českých Budějovicích. Přesto si jeho krátká odbočka k věčnému rivalovi vyžádala vlnu nevole.
Roman Šimíček
Helsinky IFK (Finsko) → Sparta
Překvapení, že? Urostlého centra odchovala vítkovická kolébka, v Ostravě pak strávil i posledních pět sezon kariéry v Česku, navíc jako uznávaný lídr a záhy také kapitán. Všem je jasné, že Šimíčkovi musí v žilách kolovat modrá krev. Jednadvacet let starý příchod do Sparty mu tak nikdo na východě republiky příliš nevyčítá. Na pražskou cestu se vydal hlavně zásluhou Aloise Hadamczika, který tehdy vedl výběr s Michalem Brošem, Petrem Leškou, Patrikem Martincem nebo Petrem Břízou. K titulu Šimíček Pražany nepřivedl, svou první klubovou trofej získal až na Slovensku v barvách Dukly Trenčín.
Vladimír Růžička st.
Zug (Švýcarsko) → Slavia
Fanoušci Litvínova dlouho nemohli zapomenout. A někteří s kyselým výrazem ve tváři vzpomínají dodnes. V dresu Chezy působil olympijský vítěz z Nagana od mládežnických let s výjimkou dvouleté vojenské služby v Trenčíně až do roku 1990. Po revoluci ve svých 27 letech nicméně slyšel na vábení slavné NHL, kde prostřídal Edmonton, Boston a Ottawu. Pak přes krátkou zastávku ve Švýcarsku zamířil domů. I když… hodí se říct spíš do Slavie. O to překvapivější tah, že tehdy hráli Pražané až druhou nejvyšší soutěž. Růžička je okamžitě vytáhl zpátky na extraligové světlo, v klubu pak jako kapitán vydržel až do ukončení aktivní kariéry na přelomu tisíciletí.
Michal Kempný
Coachella Valley (AHL) → Sparta
Dnes je Kempný pevným obranným pilířem Sparty, reprezentačním zadákem, který si na krk pověsil zlato z posledního mistrovství světa. Pro velký hokej ho ovšem kromě slovenské Skalice vychovala hlavně Kometa. V jejich strukturách se coby hokejový outsider postupnými krůčky a hlavně úmornou dřinou prokousal až ke Stanley Cupu s Washingtonem z roku 2018. Jenže čas v NHL pro nikoho netrvá věčně, po četných zdravotních problémech a peripetiích na farmě nováčka ze Seattlu se charismatický vousáč rozhodl pro velkého rivala Komety v podobě Sparty. Negativní reakce z brněnského tábora už postupně slábnou.
Jiří Dopita
Eisbären Berlín (Německo) → Vsetín
Přesně před 30 lety se další strůjce naganského zázraku vrátil z Berlína na play off české nejvyšší soutěže do Olomouce. Všechno v pořádku. Vyhrál titul, stal se nejužitečnějším mužem vyřazovacích bojů. O rok později už nicméně stejný proces nezopakoval. Za Eisbären jako kapitán nastřádal úctyhodných 68 bodů ve 42 zápasech, aby pak přistál na soupisce Vsetína. I tam se později stal mužem s „C“ na prsou, ale hlavně symbolem zlaté éry s pěti tituly v řadě, kterou až v letošním roce dokázal aspoň vyrovnat Třinec. Dopita v Česku nakonec napočítal sedm mistrovských pohárů, zahrál si i 73 zápasů v NHL.
Zbyněk Irgl
Dynamo Minsk (KHL) → Třinec
Vítkovický odchovanec v Třinci? Asi tušíte, jak pohnutá nálada v Moravskoslezském kraji musela před deseti lety být. Irgl to od „svých“ schytal už při prvním přípravném zápase, kdy se shodou okolností postavil právě proti ostravskému klubu. V sezoně pak spršku nadávek podstoupil ještě několikrát. Zprvu hotová nenávist postupně opadla, mezi Oceláři nakonec Irgl strávil čtyři sezony. Obloukem se pak přes Olomouc do svého prvního profesionálního klubu vrátil v sezoně 2020/21. Gesto smíření. Kariéru definitivně uzavřel ojedinělým startem za MSK Orlová ve čtvrté nejvyšší soutěži.
Martin Ručinský
St. Louis Blues (NHL) → Sparta
Dobří holubi se vracejí. Jednou, dvakrát, třikrát, čtyřikrát… A dost! Během svého dlouholetého působení v NHL Ručinský v krátkodobých etapách nastupoval za „rodný“ Litvínov. Když pak ale v Česku znovu hledal trvalé bydliště, bylo to na sparťanské adrese. Překvapení první kategorie. V hlavním městě Ručinskému nicméně pšenka nekvetla, v play off odehrál jen sedm zápasů, dalších 70 startů v průběhu tří ročníků přidal v základní části. Poháru se nedotkl, trofej získal až s Litvínovem, s nímž znovu spojil síly na závěrečných pět sezon. Jeho poslední byla v roce 2015 vykoupená titulem.
Petr Koukal
Avtomobilist Jekatěrinburg (KHL) → Mountfield HK
Mistr světa a pardubická duše v dresu rivala z Hradce Králové. Těžký direkt pro příznivce Dynama připravil Petr Koukal v roce 2017. Za humny hrál paradoxně už ve dvou sezonách před třaskavým přesunem, to když ho jako neověřeného mládežníka posílaly Pardubice na hostování do první ligy. Ale že by prvotřídní centr po úspěšných letech v zahraničí přesedlal do stáje nepřítele č. 1? Opravdu nečekané rozuzlení, které si řada fanoušků červenobílých vyložila jako zradu. Za Mountfield HK subtilní útočník odehrál pět celých sezon, pak působil na „farmě“ v Kolíně a od příštího ročníku ho čeká štace ve třetí nejvyšší lize.
Roman Červenka
Rapperswil-Jona (Švýcarsko) → Pardubice
Vybuchla přestupová bomba. Spojení Červenky s milovanou Slavii, která patří k průměru první ligy, samozřejmě nepřipadalo v úvahu. Kapitán čerstvých mistrů světa v 38 letech prokazuje elitní výkonnost, což potvrdil také na domácím šampionátu. Švýcaři ho pustili na pardubické dobrodružství. Dynamo staví dream team a muž, který na bruslích zažil první poslední, bude jeho drahokamem. Majitel Petr Dědek vytvoří zkušenému esu nejlepší možné podmínky. Bude to stačit? Pardubické čekání na titul je čím dál bolavější.