Hrachovina o konci v Budějovicích: Vadil můj kyselý obličej. Jednání klubu s Pechem bylo šílené

Pro Vítkovice to byla trefa, když ke konci ledna zaplatily nemalé odstupné Banské Bystrici, aby udržely holý extraligový život. Dominik Hrachovina v psychicky náročné zkoušce uspěl. Ostatně jako na mnoha předchozích adresách. V Ostravě podepsal kontrakt až do jara 2027 a netají, jak je rád, že se vrátil mezi domácí elitu. „Že se někdo z české extraligy ozve, byla má úplně poslední myšlenka. Po minulé sezoně jsem vnímal, že je to uzavřené,“ netají.

Vypadá to, že jste se definitivně usadil na jihu Čech. Co máte proti rodnému Brnu?
„Nemám proti němu nic, ale Brno je na mě až moc velké, všude zácpy. Nic, co bych chtěl zažívat. Tady si jezdíte na kole, všude je to, co byste kamenem dohodil. S rodinou tu jsme spokojení, je tu klídek. Tady by přece chtěl žít každý. Česká Kalifornie, jak říká Radek Duda. Naprosto s ním jako brněnská naplavenina souhlasím.“

Ve Vítkovicích jste absolvoval výstupní pohovory. Co vám sdělil Václav Varaďa?
„Ať se připravím na další sezonu a jedeme dál. A že nově nastavené se bude v klubu budovat dál. Já byl rád, že jsem do Vítkovic mohl přijít, byť se úkol povedl splnit tak na půl. Ač všichni byli rádi za postup do předkola, určité zklamání panovalo. Vyřazení od Varů mrzí a ještě bude dlouho mrzet.“

Co jste trenérovi řekl vy?
„Ono je těžké něco hodnotit, pokud jste na místě měsíc a půl. Kluci si prošli nelehkou sezonou, ocitli se v nezáviděníhodné situaci, sám jsem to dřív zažil, je to psychicky velice náročné. Já jen naskočil do vlaku, takový pohled pak nemusí být objektivní. Do hodnocení situace jsem se moc nepouštěl, nebyl bych tím správným člověkem.“

Bylo by hloupé tvrdit, že je z vás velký Vítkovičák, ale stihl jste i za těch šest sedm týdnů poznat a ochutnat ostravský region?
„Je to kraj razovity… (usmívá se) Ale ne, vůbec. Přišli jsme do situace, kdy se vše měnilo za pochodu a velice hekticky. Byl jsem rád, že se starám sám o sebe, nebyl čas na nic jiného, v hlavě jsme měli jen to, abychom uhráli potřebné. Nebylo to jednoduché pro nikoho, trenérský štáb se snažil vše měnit k obrazu svému.“

Dorazil jste ve chvíli, kdy Vítkovice padly na dno a braly by 13. místo. Stačilo by vám tehdy?
„Stoprocentně bych to bral. Zároveň jsme téma baráže v kabině neprobírali, byť tu hrozbu jsme v hlavách měli, já určitě. Ale věřili jsme, že půjdeme do předkola, že ho nějak ukoulíme.“

V klubu byly logicky nervy, co u vás?
„Člověk přišel z Banské, kde jsme víceméně hráli vrch, nejhůř střed. Klub můj příchod něco stál, věděl jsem, že to nebudu mít jednoduché, ale už jsem tu situaci zažil a je to bohudík pořád jenom hokej. Snažíte se makat a věřit, že se to obrátí. První zápas byl v Olomouci, kam se nejezdí extra vyhrávat, ale nám se to povedlo, což bylo super. Předtím v Banské jsem párkrát nevyhrál, takže i z toho pohledu nebylo snadné jít do zápasu, kdy musíte. Vyhrávali jsme pak i dál, což bylo super.“

Slovensko mi dodalo pokoru

Jaká byla vaše první myšlenka poté, co se Bystrici ozvaly Vítkovice, že by si vás rády stáhly?
„Věděl jsem o zájmu, což pro mě bylo obrovské překvapení, vůbec jsem to nečekal. Nenapadlo mě to. Že se někdo z extraligy ozve, byla má úplně poslední myšlenka. Po minulé sezoně jsem vnímal, že je to uzavřené. Byl jsem rád, že mě někdo chtěl zpátky a chtěl do toho jít.“

Jak se na to tvářili v Bystrici?
„První reakce byla, že ne, že neexistuje. Postupně to během pár dnů, možná týdnů vykrystalizovalo, nakonec se v Bystrici dohodli, že mě prodají, a upeklo se to.“

Za Motor jste chytal loni výborné play off, proč jste byl tak překvapený, že si na vás někdo z extraligy vzpomněl? Ano, Motor vás dál nechtěl, ovšem renomé vám zůstalo.
„V Motoru k tomu měli pádné argumenty, které respektuju a vždycky budu. Ta situace se dala řešit jinak, ale to je fuk. Já si říkal, že všude v extralize jsou