Emoce v play off: Vřelo to i před érou mobilů. Cikáne? Mě to nabudilo, vzpomíná šampion
Emoce v probíhajícím hokejovém play off vyšlehaly do takové výšky, až musel šéf extraligy Martin Loukota veřejně apelovat: „Zastavme to!“ Drsné nadávky na rozhodčí, facka, hádky s fanoušky. Ale je to opravdu za hranou? Sport Magazín oslovil trojici osobností, které mají s boji o titul obří zkušenosti z minulosti. Kustoda a maséra Pavla Vlašice i útočníky Jaroslava Bednáře a Tomáše Sršně. Různé role, podobné zážitky. Dejme jim slovo.
V Plzni mi bločky rozbily hlavu
| Pavel Vlašic |
dlouholetý kustod a masér, který v Českých Budějovicích působí už 35 let, několik let ve stejné pozici pomáhal v hokejové reprezentaci, byl nedílnou součástí úspěšného týmu, který oslavil zlatý hattrick |
„Za těch pětatřicet let, co tuhle práci dělám, mě už opravdu nic nepřekvapí. Nedovedu posoudit, jestli je to teď horší než dřív, možná se o tom jenom víc mluví. Hodně se rozebíral incident v Karlových Varech, kde kolega Tomáš Dyčka z Komety zatahal za šálu jednoho z fanoušků a dal mu facku.
Musím říct, že ho dovedu pochopit. Nemělo by se to stávat, to jo. Ale my přesně nevíme, co tomu předcházelo. Co jsem slyšel, musel si vyslechnout fakt vulgární a brutální narážky. Navíc se lidi předtím pustili i do jednoho z hráčů. Osobně toho kustoda neznám, ale jak jsem říkal – dovedu pochopit, že takhle reagoval. Je to poctivý kluk, který v kabině od rána všechno připravuje, nezastaví se. A pak to schytá za něco, za co ani nemůže.
Musím zaklepat, že jsem se vždycky udržel, i když někdy má člověk sto chutí reagovat. Dokážu to hodit za hlavu, protože pak to není sranda, může se něco stát. Podívejte se, co se mohlo přihodit, kdyby ten fanoušek ve Varech přepadnul dolů. Radši vůbec nedomýšlet… Pomáhají mi i zkušenosti, dokážu se povznést. Na střídačce to někdy bývá vypjatý, lidi mlátí do plexiskla, řvou na trenéry. Jarda Modrý, když před lety vedl Motor, to jednou nevydržel a někoho postříkal vodou. Bylo kolem toho haló.
Já takový pruďas nejsem, to už by se to muselo fakt vyhrotit. Jinak se snažím zůstat nad věcí, protože ještě nechci na střídačce dělat nějaký divadlo. Navíc tam mám spoustu jiný práce a jsem tam od toho, abych vytvářel hráčům co nejlepší servis. Ne abych na sebe strhával pozornost.
Drsný to bylo ještě ve staré hale v Třinci, kde se chodilo za bránou a tribuna byla skoro až k plexisklu. Tam piva přistávala často. A v Plzni, ale fakt už dávno, měli lidi takový zvyk, že házeli na led papírové ruličky, které se dávaly do pokladen. Takové ty bločky. Ono se to ve vzduchu rozmotalo, takže se zdálo, že letí jenom takový fáborek. Ale jednou mi to přistálo na hlavě a byla to šlupka jako blázen. Museli mě zašít dvěma stehy. Teď už to naštěstí neházejí.
Lidi jsou fakt někdy hodně sprostí. Naposledy si vybavuju, jak se pustili do Tomáše Zohorny v Liberci. Někdo na něj měl strašný kecy, ale naštěstí se Zohy udržel a nevystartoval na něj. Už se mi dlouho nestalo, aby mě někdo polil pivem. Naposledy snad v Kladně před dvěma lety. Tam jsem dřív chodil kolem domácího kotle, ale teď už to raději beru po druhé straně, kde jsou naši fanoušci. Je to jistější. Jak na mě vylili to pivo, tak jsem se toho dotyčného
