ROZHOVOR - Nezlomila ho léta v komunistickém vězení, ani různé zákazy, hříčky náhod a vědomí, že ho „bolševik“ připravil o nejlepší léta. Augustin Bubník se dokázal vrátit na led i po těžkém úrazu páteře. Obzvlášť tihle lidé nějaké to píchnutí neberou jako varování. Při čtvrtečním zápase Slavia-Liberec však legendární hokejista zkolaboval a byl odvezen do nemocnice. Z nejhoršího už je ale naštěstí venku.
Když mluvil do telefonu, měl skvělou náladu, několikrát se ostře zasmál. Bylo znát, že mu otrnulo a má radost, že si může popovídat. Řeči o své nemoci zlehčoval. Ani ve čtvrtek náhlé nevolnosti nevěnoval 82letý Bubník pozornost...
Co se vám vlastně přihodilo?
„Jdu normálně na hokej, ještě to odreferuju v Síni slávy, kde provázím návštěvníky. Začalo utkání a já se jenom zmínil svému vedoucímu, že mě pálí na hrudi. Okamžitě zavolal hlavního doktora O2 Areny, naložili mě a odvezli do nemocnice ve Vysočanech.“
Šlo tedy o potíže se srdcem?
„Takovej menší kolaps, ale je to dobrý. Cítím se fajn. Nic tak vážného to není, potřebuju to jen srovnat. Už dávno jsem měl jít na defibrilaci srdeční komory, která mi tak nějak pracuje napůl. Takže teď si to konečně dám dohromady, víte? Já jsem bordelář, no...“
Je pravda, že jste předtím přechodil chřipku?
„Já tyhle nemoci moc neprožívám. Ale už mi zkrátka není padesát ani šedesát, už mi je přes osmdesát...“
Měl jste se srdcem problémy už dřív?
„Několik let trpím arytmií srdečního svalu. Ale to mě nevzrušuje. To nic není, mají to všichni. (směje se) Počítám, že v nemocnici zůstanu dva tři dny. Jsem na kapačkách, dostávám injekce, tak uvidíme.“
Co plánujete pak?
„Zrovna dumám, jak bych se dostal na mistrovství světa na Slovensko. Mluvil jsem s Jardou Michlem, hráli jsme spolu za Bratislavu. Říkal, že slovenští kluci jako Fako, Starší dostali volňásky, tak si říkám, jestli by bratři Slováci nějaké nedali i nám. Určitě tam budu na celý šampionát. Taky bych chtěl udělat Síň slávy na Štvanici, vybudovat tam středisko mládeže. Všichni vidíme, kam to spěje, to je strašný. Musí se něco udělat a já bych chtěl být u toho.“
