Miroslav Horák
Premium
18. ledna 2021 • 04:30

Hadamczik otevřeně o českém hokeji: Arogance moci. Bojím se sestupů

Vstoupit do diskuse
8
TOP VIDEA
Hvězdy vyvedly partnerky: kdo dorazil na vyhlášení Fotbalisty roku?
PRVNÍ DOJEM ze čtvrtfinále: Motor se zlepšuje, ale dostává lekci, co Třinec umí
VŠECHNA VIDEA ZDE

Únavně dlouhé období bídy, jež českou vývozní chloubu uvrhlo do období temna. Tak vnímá výsledek práce odpovědných lidí Alois Hadamczik, někdejší kouč národního týmu i juniorské elity. Jím vedené týmy áčka a dvacítky jsou poslední, které do Česka přivezly medaili. „Tomáš Král není špatný člověk, jenže se obklopil lidmi, kteří náš hokej posílají do kolen. Vyčítám mu, že včas nezasáhl,“ říká 68letý bývalý úspěšný kouč v článku iSport Premium. Má bohatou praxi i z fotbalové sféry: v éře vlastnictví Baníku uvedl do světa Milana Baroše.



Trenérskou práci, v níž tu patřil ke špičce po tři dekády, už nehledá. Možná o to víc jej deptá sesun kdysi světové značky. „Začínáme produkovat nebezpečně malé množství kvalitních juniorů. To je obrovský problém, který se řítí na naši budoucnost. Velmi se obávám, že v příštích letech nám zbude místo pouze v B skupinách mistrovství světa,“ říká Alois Hadamczik. A dává najevo mrzutost, že se svými vizemi u svazového bosse Krále nikdy neuspěl. „Chtěl bych mít radost z výher českých hokejistů a nedělat žádné podobné články jako je tento.“ Co má na srdci?

Slepá sázka na cizí modely

„U hokeje jsem začínal od nuly, z národní ligy jsem prošel až finále extraligy, vedle toho s obdivem vnímal světový kredit českého hokeje. Nabral jsem spoustu zkušeností a není mi lhostejné, kudy se český hokej ubírá. S mými názory nemusí každý souhlasit, jsou však podložené dlouholetou praxí. Nebojím se říci, že jde o životní zkušenost.

Někdy před čtrnácti lety přišel na svaz Sláva Lener s pompou a výkřiky, jak všechno bude brzy jinak a lepší. Mluvil o aplikování švédských prvků do naší výchovy, za pár let přišlo na řadu Finsko, Kanada… Bohužel šlo o krutou mýlku. Stojím si pevně za tím, že českému hokeji musíme zachovat jeho identitu. V každé generaci měl spoustu originálních hokejistů, proto jsme se pyšnili tolika úspěchy. Systém produkoval množství vynikajících hráčů, v jednu dobu jsme v NHL měli na osmdesát hráčů, některé pravidelně v první desítce.

Ano, panovala větší konkurence. Teď není, proto ji musíme zajistit. Jak? Rozhodně ne tak, že se podíváme všude po světě, abychom české hráče zlepšili roubováním skandinávských nebo kanadských procesů. To je totální nesmysl.“

Bez Bukače, bez strategie

„V totalitním režimu měl každý kouč za povinnost opatřit si studiem trenérské vzdělání. To byl základ. Až poté si trenér mohl najít klub, jeho práci hodnotili přímí nadřízení. Ale v klubech. Konkurence byla veliká, a to díky vizionářské práci lidí, jako byli profesor Kostka, Luděk Bukač, Pavel Wohl, Josef Dovalil a další. Tehdejší československý hokej měl díky těmto mozkům vystaráno na pár desítek let. Ovšem ne donekonečna.

Je obrovská škoda a hlavně chyba svazu, že nepožádal Luďka Bukače, aby převzal do péče odvětví mládeže. Aspoň na deset let.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!

Koupit
Vstoupit do diskuse
8


Články odjinud


Články odjinud