TOP 50 hokejových hlášek: Pastova Barbie, Král (ne)odstoupí i nula Lener
Dlouhou dobu měl možnost všechno vysvětlit, promluvit o důvodech, proč se upsal vojenské kontrarozvědce, deník Sport ho dlouho dopředu vyzýval. Tomáš Král nechtěl odhalit nic. Pak si naplánoval tiskovku, kde se rozhodl útočit. Prsty bubnoval do stolu, potil se a na dotazy mířené k StB odpovídal urážkami. Nejslavnější je jeho výrok, že neodstoupí, teď určitě ne. A za pár dní oznámil, že po sezoně končí. Po tlaku partnerů hokejového hnutí. Co je moc, to je moc. Projděte si žebříček 50 nejlepších hokejových hlášek roku, které vybral a okomentoval deník Sport!
Jak Král o království přišel
Spolupráce s vojenskou kontrarozvědkou StB během vojenské služby. Donášení na šéfa, krádež klíčů, malování plánku jeho bytu. Toho všeho se měl podle dobových záznamů na konci 80. let minulého století dopustit prezident Českého hokeje Tomáš Král. Na tiskové konferenci se pak střídavě hájil a útočil na redaktory deníku Sport. Nebyli jsme na vojně, takže pro něj nejsme partnery k diskuzi. Řekl, že neodstoupí, aby o pár dnů později rezignoval. Tím Král ovládl tradiční žebříček nejlepších hokejových hlášek roku. Rozhodli jsme ho doplnit pohádkovým dopisem Ježíškovi s porcí nadsázky.
Milý Ježíšku, náš dopis jsi asi přehlédl a nechal za oknem, tak jsme se ho rozhodli zveřejnit, abychom tě dostali trochu pod tlak. Když nám přání nesplníš, všichni se to dozví, tak si dej bacha a koukej konat! Pro sebe nic nechceme, ale spoustu bychom si toho přáli pro český hokej. Ano, ten s malým „č“.
I když počkat! Něco bychom přece chtěli. Pošli nás všechny na vojnu! Klidně ke Kaprálovi. To abychom byli pro pana Krále právoplatnými partnery k diskuzi. Jelikož už některé z nás povinná vojenská služba věkem minula, nemohli jsme ji absolvovat.
Několika z nás dokonce ještě není třicet, logicky jsme tím pádem ani nemohli přilnout k StB. Ba co víc, rodiče od nikoho z nás nebyli ve straně. Proto chápeme, že ideálního partnera k debatě by si odcházející vládce tuzemského ledového království představoval jinak.
„Historicky jsem už několikrát přemýšlel, že bych se na tu práci vykašlal. Ale určitě ne teď. Neodstoupím, kdybych to udělal, tak by spousta lidí měla asi radost. Radši počkám, až něco provedu," hlásil Tomáš Král na tiskové konferenci, kde dlooouze vysvětloval svoji spolupráci s vojenskou kontrarozvědkou za minulého režimu.
Vzkaz byl jasný: Něodstúpim. Nikdy! Nech si to všeci zapamätajú!!!
Milý Ježíšku, odpusť panu Královi osobní ataky, kterými nás s kolegy na tiskovce častoval.
Asi chtěl, abychom pochopili, že s čerty nejsou žerty. Odpusť taky marionetám loutkového divadla výkonného výboru, které svému loutkoherci o dva dny později hlasovacím výsledkem 9:1 vyjádřily bezmeznou důvěru a nehynoucí loajalitu.
Těžko říct, jestli za ony dva dny stihl Král cosi strašného provést, každopádně po vyslechnutí podpory svých poddaných se rozhodl oznámit, že k 1. červnu 2022 ve funkci skončí. Asi vítr, Máchale. Ten údajně zafoukal od stodoly mocných sponzorů.
Českému hokeji přejeme, aby se vzchopil. Na všech možných frontách, patrech a úrovních, která tě Ježíšku jen napadnou. Přejeme si, aby s Králem ze svazu zmizela všudypřítomná arogance. Aby se mocipáni naučili přijímat kritiku, aby se nebránili diskuzi (ano, i s lidmi, kteří nebyli na vojně) a vyvětrali dusno. Aby si nemysleli, že mají patent na pravdu, protože výsledky posledních mnoha let ukazují, že pravda je všude jinde, jenom ne v Českém hokeji. Ano, v tom s velkým „Č“.
Přejeme si, abychom přestali žít z dávných úspěchů minulosti. Z medailí pradávno zapadlých pod hustým nánosem prachu. Abychom zastavili roky úpadku, který stále pokračuje, a pokud se 6868 věci nezmění, pokračovat bude. Neúspěch se tu totiž doopravdy neřeší, pouze se oněm mluví. Což překvapivě jaksi nestačí.
Přejeme si, aby konečně zmizelo pokrytectví a bratříčkování. Aby ze svazu odtáhli trafikanti a dinosauři, kteří tam mají akorát tučnou gáži, ale v hokeji nikdy nic nedokázali. A ani nedokážou.
V přímém kontrastu s jejich peněženkami jsou poloprázdné šrajtofle trenérů mládeže, kteří piplají hokejovou drobotinu, ale odměnu za to mají minimální. Hokej je pro ně jen koníček, vedlejšák k hlavní práci. Svaz by jim měl dát maximální podporu, pracovat na jejich vzdělávání. Při házení viny za trvající krizi mládežnického hokeje by pak měli svazáci z Bratrstva kočičí pracky začít v prvé řadě u sebe.
Přáli bychom si změnit uvažování samotných mladých hráčů i jejich rodičů. Aby se prostředím rozhostila poctivost. Aby mladíci pochopili, že když budou cokoli šulit, budou tím podvádět jen sebe, ne trenéra, který cvičení zadal. A rodiče? Tvořte v dětech chuť ke sportování, motivujte je. A ne, nemyslím hulákáním z tribuny. Nesnažte se o získání protekce, stejně tím nejvíc uškodíte právě svému dítku.
Přejeme si, ať hokej zvládne dobu „pokrálovskou“ a ať hlavně opravdu „pokrálovská“ je. Ať se pouze Král nestáhne za oponu, nedosadí na trůn někoho jiného, koho bude moct dál dle libosti ovládat.
Proto si, milý Ježíšku, přejeme, aby se tu našli odvážní lidé, kteří všechno to výše popsané budou chtít změnit. Aby se za dvacet let na současnou šeď vzpomínalo jako na dobu, kdy tu byl jednou jeden král, jehož časy už jsou však dávno pryč. Zapomenuty, změněny, napraveny. Ať jsou jen stopou neúspěšné minulosti, přes kterou jsme se dokázali přenést.
... Jo, nechceme toho málo. Ke splnění toho všeho by ses asi musel zčuchnout se Šantou Clausem, za pokus to ale stálo.
