Hnilička k úmrtí Čechmánka (†52): Tušíte, co se stalo? Je to šílená zpráva
PŘÍMO Z TAMPERE | Radujete se po třech parádních zápasech, po třech výhrách na Karjala Cupu. Do toho přiletěla šílená zpráva, Roman Čechmánek je po smrti. Nálada v reprezentačním štábu spadla okamžitě na nulu. Čert vem výsledky. „To je šílený, šílený. Mladej chlap, sportovec. V reprezentaci jsme spolu trávili hodně času,“ smutně vykládal manažer národního týmu Milan Hnilička na letišti v Tampere. S Čechmánkem se prali o místo reprezentační jedničky, spolu kryli záda Dominiku Haškovi v Naganu.
Co vás s Romanem Čechmánkem spojovalo?
„Byli jsme dvojice v národním týmu, zdraví konkurenti, z čehož mužstvo těžilo. Vždycky jsme se snažili být jeden lepší než druhý. Hrozně to pomáhalo celku, když to nešlo jednomu, zaskočil druhý. Byla to správná rivalita, oba jsme chtěli být co nejlepší. Ale nechce se mi tomu věřit. Ve dvaapadesáti jste pořád mladý člověk, šílený. Bohužel, tohle k životu patří taky. Nemáte nějaké bližší zprávy?“
V sobotu večer mu mělo být špatně.
„Je mi to hrozně líto, nedávno ještě přijel na exhibici k Naganu. Chytal výborně, pořád sportoval.“
Když jste proti němu chytal v extralize, hodně vás štvalo to ohromné žluté monstrum?
„Jasně, Vsetín všechny štval. Měli vynikající tým, Čeman chytal skvěle, byl to takový nároďák v extralize. Vždycky ho uvidím v takovém přátelsko-rivalském světle. Zažili jsme toho spolu tolik, skvělá parta kolem nás. Nechce se věřit, že odešel takhle brzo.“
Vy jste byl ten klidnější a Čechmánek sopka vedle vás?
„Povahově jsme byli každý jiný, určitě. Podle mě to právě bylo to koření pro tým. Kluci hráli skvěle, to je jasný, ale když vám nechytá gólman, tým to má vždycky složité. Tím, že tam byli v rámci fair play takoví konkurenti? Hodně nás to všechny sunulo dopředu. Dnes jsou kluci spíš kamarádi. My byly takové osobností větší, solitéři, Roman Turek, Petr Bříza, Roman, já, Dominik Hašek, ale všichni jsme se respektovali. S Čemanem jsme trávili opravdu hodně času.“
