Titul Sparty s Dubou a pak 37 gólmanů bez něj. Čech dokáže dřít víc než Fin, překvapuje

Tomáš Duba
Tomáš Duba
Tomáš Duba
Se Spartou Tomáš Duba slavil v roce 2007 titul
Bývalý hokejový brankář Sparty Tomáš Duba
Tomáš Duba v zápase s Plzní
Se Spartou Tomáš Duba slavil v roce 2007 titul
9
Fotogalerie
Miroslav Horák
Hokej
Začít diskusi (0)

PŘÍMO Z LAPPEENRANTY | Dávno to platit nemělo, jenže pravdou je to pořád. Tomáš Duba je posledním gólmanem hokejové Sparty, který mohl dovádět s mistrovským pohárem. Trauma fanoušků rudého S se na jaře dočká dvacátých narozenin. Dvojnásobný juniorský mistr světa sleduje vše z uctivého povzdálí života v klidné Lappeenrantě, kde už dlouho a kvalitně pracuje pro elitní klub Saimaan Pallo, známý pod zkratkou SaiPa. „Občas je tu zima jako kráva,“ směje se v rozhovoru pro iSport 45letý bývalý značkový brankář. Byla středa a jeho tým měl před zápasem s Pardubicemi v osmifinále play off Ligy mistrů.

Čtěte iSport.cz v Googlu přednostně

Nastavte si iSport.cz jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.

Preferujte nás

S hokejem se vydal i do Asie, zachytal si za anglický Sheffield, krásné roky prožil v Německu. Ale Sparta je Sparta. Coby její odchovanec dovedl tým do zlatého cíle, ale jak už to bývá, dlouho v bráně nepobyl, hledali se noví a další, prý lepší.

„Tenkrát jsem cítil, že i když jsem měl lepší zápas než Pepís, klub preferoval jeho,“ vzpomněl v rozhovoru pro iSport Premium na Tomáše Pöpperleho. Tomu nikdy nic nevyčítal, šlo o jiné věci. Nakonec se dopočítáte k číslu 37. Tolik gólmanů po Dubově odchodu se ukázalo v brankovišti Sparty a na zlato se stále čeká.

Jste víc Fin, nebo Čech? Tady na severu žijete v kuse šestým rokem.
„Považuju se za Čecha žijícího ve Finsku. Ale hodně jsem si tady zvykl, takže život mi tu přijde příjemný, líbí se mi tu. A těch pár minusů najdete v každé zemi.“

Doma si povídáme trojjazyčně

Tady je to nyní vlezlá zima a brzká tma?
„Zdejší počasí a jazyk je něco, na co si tu zvykám nejpomaleji. Zima je tu občas jako kráva, ale vadí mi míň a míň. Jazyk už taky obstojně dávám, ale nikdy to v mém případě nebude dokonalé. Jak se zvykáním si na zimu, tak na finštinu.“

A potřebujete ji vůbec? Máte finskou manželku, vychováváte tři děti, jak se doma bavíte?
„Doma se bavíme anglicky, to jsme nezměnili. A s dětmi se bavím jenom česky, aby si jazyk pořád procvičovali, nezapomněli ho a i s dědou a babičkou si mohli povídat. Jde jim to dobře. Doma si povídáme trojjazyčně a fungujeme parádně. Občas je u toho i velká sranda, když děcka spojují do věty finská, česká a ještě anglická slovíčka. Ale do budoucna je to pro ně fajn.“

Který jazyk vládne v kabině SaiPy?
„Tam jste s angličtinou v pohodě, máme hodně importů, takže se vedle finštiny používá i angličtina. Ale v trenérské kabině máme pravidlo, že se bavíme pouze finsky. A kvůli mně to nebudou měnit. Jen když se někdy úplně necítím, abych svůj postřeh řekl finsky, povím ho anglicky. Ale jinak jedeme finštinu.“

Máme nejlepšího manažera ve Finsku

Povězte mi víc o vaší práci brankářského trenéra. Od dorostenců a juniorů jste se brzy vyšvihl k áčku SaiPy. Berete to tady i kvůli rodině jako konečnou štaci, anebo myslíte třeba i na zajímavější?
„V kariéře jsem hodně cestoval, což mi vyhovovalo, moc rád poznávám nová místa, jsem krapet dobrodružnější povaha. Je mi ale jasné, že moje děti potřebují školu, kamarády, hobby. V téhle chvíli a situaci je to tady pro mě nejjednodušší řešení. Důležitá je samozřejmě spokojenost s tím, co děláte. S kým to děláte. A to já jsem. Dělám praci na nejvyšší možné úrovni, jsem hodně nablízku s manažerem (Harri Aho), což je kapacita. Nejlepší manažer ve finském hokeji. A kouč Raimo Helminen tady taky patří k nejlepším. Podepsal jsem smlouvu na další sezonu a jsem spokojený. Faktem je, že v hokejovém životě někdy nevíte dne ani hodiny. Z hodiny na hodinu vás mohou odvolat, nebo se objeví zajímavější nabídka a vy ji začnete řešit. Osud vás může kamkoli obrátit, klidně do Česka nebo i jinam.“

Přišly nějaké zajímavé pobídky?
„Upřímně musím říci, že ano. Ale zatím mi to nedávalo celé smysl. Bavilo mě kdysi dělat u českého juniorského nároďáku, předávat jim zkušenosti a posouvat je dál. Milé je, že i tady máme pár českých kluků v dorostu a juniorce, snažím se jim proklestit si cestu. Občas se jim stýská, člověk jim je nablízku, vyslechne je a pomůže. Dřív tu nikdo nebyl, takže jsem i já rád za kontakt s češtinou v hokejovém prostředí. Finové respektují naše hráče, přímo tady v SaiPě se řada hráčů uplatnila a otevřela dveře dalším krajanům.  Protože je pravdou, že klub si sem hned tak někoho cizího nevezme. Musíte být reprezentant.“

Zároveň asi nejde, abyste do klubu tahal hromadu Čechů a dělal si z toho pomalu živnost, že?
„Samozřejmě. Finové chtějí a potřebují udržet vysoký standard kvality zdejší juniorské ligy. Místní kluci skoro neodcházejí do Ameriky, ti nejlepší z finské osmnáctky a dvacítky většinou hrají doma. Týmy pak doplní stavy o české, slovenské, ale i slovinské, lotyšské nebo maďarské talenty. Finská juniorka si drží velmi dobrou kvalitu. Dodá vám dobrou fyzickou připravenost, kvalitní bruslení, zdokonalí vás po taktické stránce. Pro české kluky není SaiPa vůbec špatné řešení, ale nikoho sem nelámu a nelanařím. Samozřejmě, pokud už se sem někdo dostane, jsem klukům nápomocen.“

Místo konce kariéry jednička v Anglii

S hokejem jste procestoval svět, včetně ne vyloženě hokejových zemí. Kde vás to bavilo nejvíc?
„Po konci krásné štace v Klagenfurtu (2018) jsem dostal nabídku z české extraligy na pozici jedničky. Lákalo mě to, byli bychom doma. Ale do toho přišlo laso z Jižní Koreje. A já si řekl, že když už to stejně na nároďák nebude, proč nezkusit místo, kam už se jindy nepodívám? Žít pár měsíců v Asii mě lákalo. Našel jsem si pár informací, po hokejové stránce to extra zajímavé nebylo, ale na život fajn. Po návratu jsem přemýšlel, že začnu s trenérstvím, zároveň se mi nechtělo úplně končit. Moje ségra bydlí v Anglii a má dva syny, kteří mě nikdy neviděli hrát hokej. Chtěl jsem do lepšího týmu, dohodl se s Sheffieldem a nakonec z toho byla docela povedená sezona. Po hokejové i osobní stránce. Nebýt covidu, mohl jsem v Anglii ještě dva roky chytat.“

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!

Koupit
- todo
nebo jen tento článek

Odemknout rychlou SMS platbou

50 Kč

Začít diskuzi

Doporučujeme

Články z jiných titulů