Hašek: Chci získat titul. Aspoň jeden

„Chci aspoň jeden titul. Pak si řeknu, že to byla parádní sezona,“ říká skoro 45letý hokejový fantom.

Sedíme na terase hotelu De Ville, který pardubická družina obývá během turnaje v malebném údolí ve švýcarském Vallée de Joux. V civilu vedle hromady o čtvrt století mladších parťáků se Hašek vyjímá trochu zvláštně.

Všechny rozdíly se však mažou na ledě. Hašek sebou mrská jako zamlada, zdraví mu drží. Den ode dne mu stoupá forma. Sám však zůstává na zemi. „Není to ještě ono. Chtěl bych být o týden, dva dál. Ale zlepšuju se,“ povídá v rozhovoru pro Sport.

Dominiku, poznáváte už všechny své spoluhráče? Pokud potkáte svého parťáka, víte okamžitě, o koho jde?
„Ještě ne, ale postupně začínám mít jasno (usmívá se). Strašně by se mi hodily jmenovky na dresech, to mi přijde blbý, že je tam zatím nemáme. Na ledě bych kluky nejlíp poznal, ale když na sobě nemají jméno…“

Kolik hráčů nerozpoznáte?
„Znám tak půlku týmu. U ostatních si nejsem jistej.“

Hašek při rozcvičce. • ČTk

Jak na neznámého spoluhráče křiknete na ledě, když je třeba?
„Radši křičím bez jména, abych se zbytečně nepletl.“ (směje se)

V Detroitu jste to míval snazší…
„No jasně, tam se mi točilo šest beků. Navíc teď máme pár kluků zraněných, chodí za nás hrát dorostenci, junioři. Takže v tom mám ještě trochu zmatek.“

Do startu extraligy stihnete poznat kádr?
„Myslím si, že do té doby to stihnu určitě.“

Parťáci na vás pokřikují „Hašane!“. Našel se v pardubické kabině někdo, kdo by vám v prvních dnech vykal?
„Nic takového si nevybavuju. Pro někoho jsem Hašan, pro jiné Dominik. Jasný je, že zkraje to mezi námi nebylo tak uvolněný jako teď. Už mezi námi ale probíhají různý legrácky.“

Například?
„Někdo z kluků vzal do autobusu na zápas do Vrchlabí kazetu Rafťáků, kde jsem si zahrál maličkou roli na konci filmu. Tak z toho si kluci dělali srandu.“

Tradiční zápisné vás však minulo, že? Prý se trpělivě bráníte…
„V legraci diskutujeme o jeho výši. Ale hlavně, ještě jsem nedostal výplatu, tak nejdřív přeci musím dostat mzdu a podle její výše se ta částka bude odvíjet.“ (usmívá se)

A co jinak, cítíte se na ledě v pohodě?
„Nechci říkat, že jsem pozadu za očekáváním, ale chtěl bych být už v o něco lepší formě. Cítím, že to ještě není ono. Do ligy zbývá skoro celý měsíc, to je dlouhá doba na vylepšení.“

Brankář se protahuje před začátkem třetiny • Michal Beránek (Sport)

Zápasy si natáčíte na video. Co jste ze záznamu vypozoroval?
„Že jsem unavenej dřív, než bych si přál. Nelíbí se mi bruslení, nedostatky tam prostě jsou.“

Ty jste však musel čekat, ne?
„Samozřejmě. Vždyť jsem čtrnáct měsíců nestál na bruslích. Chtěl bych být tak o týden, o dva dál, ale podle mě to není tak špatný. Nejsem sice v brankářské kondici pro ligu, ovšem zlepšuju se.“

Ví se o vás, že v červenci byste radši pobýval u rybníka, hrál fotbal a volejbal. Na led se vám nechtělo. Smíšené pocity už jsou pryč?
„Jo, nejhorší chvíle už mám za sebou. Ale první dva týdny na ledě jsem s tím bojoval, bylo to nepříjemný. Navíc, úvodní tréninky jsou špatný i kvůli tvrdé výstroji, novým bruslím. Teď už je to docela v pohodě, začaly přípravné zápasy, jsme ve Švýcarsku, změna prostředí je fajn. Na tréninku si dáváme penaltičky, po klukách chci různý dorážky, má to i zábavnej charakter v tom, že se hádáme o odvety a tak.“

Takže se už cítíte znovu jako hokejový gólman?
„Řekněme to takhle: Pomalu se tak začínám cítit.“ (usmívá se)

Jakou hráčskou kvalitu u ostatních hráčů jste našel v Pardubicích?
„To si netroufnu hodnotit. Zatím ne. Poznám to až při ligových zápasech se silnými soupeři. Loni měli kluci dobrej tým a já nevidím důvod, proč by to letos mělo být jinak. Ale srovnávat po prvních třech zápasech nemůžu. Co je evidentní, kluci makaj a to je dobře.“

V NHL jste měl zažité tréninkové návyky, které jste jen nerad měnil. Netlučou se náhodou se současnými?
„To je trochu pravda. Ale já se rozhodl nechat to zatím být. I když mám něco za sebou, jsem tu pořád novej a nechci to hned v prvních týdnech měnit. To nebylo dobrý. Samozřejmě mě velice zajímá, jakým stylem bude fungovat naše defenziva, jak by se to mělo hrát kolem naší branky. Podle situace se časem zapojím do diskuze. Zatím jen sleduju, co a jak. Jen výjimečně jsem s klukama něco řešil. Další věc jsou tréninky a rozbruslení.“

Hašek • ČTk

Co tam je nevšedního?
„Třeba rozbruslení před utkáním je úplně jiný než v Detroitu. Pozor, já nechci říct, že horší, pouze jiný. Nerad bych, aby to vyznělo špatně. To nechci. Ale v Red Wings i Ottawě jsem byl řadu let na něco zvyklej, teď je všechno jinak. Jde o to říct si, jak by to pro všechny bylo nejlepší.“

Málokdo možná rozezná rozdíl mezi rozcvičkou v NHL a v Evropě. O co přesně jde?
„Za prvé, tady je delší. Dvacet minut místo patnácti. V NHL bylo rozbruslení intenzivnější a kratší. Na začátku bylo víc střel na rozchytání, tady na mě jde hned hodně střel zblízka. A pak střílí dvacet hráčů za sebou, což v NHL není. Jak je člověk navyklej z dřívějška, tak si tady pokaždý povídám, sakra, co to je?! (usmívá se) Ale jak říkám, jde pouze o zvyk, o nic jinýho. Ať v tom nikdo nehledá problém. Ti kluci jsou takhle zvyklí a je jich víc oproti mně.“

Na druhou stranu, hráči rozcvičují brankáře, ne gólman své parťáky. Spíš by tedy mělo být po vašem, ne?
(přikyvuje) „Určitě si o těchhle věcech popovídáme.“

Vysílený Dominik Hašek si užívá odpočinku • Sport

V Detroitu vaši beci přesně věděli, kterou střelou mají zkoušet blokovat a kterou nechat projít. Vědí to už i hráči Pardubic?
„V téhle první fázi to ještě není nutný. Po tomhle turnaji si k tomu sedneme a něco si povíme. Zatím je to poměrně syrový, ale to není na závadu.“

V extralize běží časomíra obráceně než v NHL. Nezaskočilo vás to ani jednou?
„Nebojte, já umím počítat! (směje se) Ne, nestalo se mi, že bych si tu po patnácti minutách hry myslel, že je teprve pět minut odehraných. To ne.“

A co jiná pravidla?
„Pořád ještě zapomínám, že můžu jet pro puk do rohu. To jsem v NHL nesměl. Je to sice daleko, ale přišly už situace, že jsem pro puk mohl jet a rozehrát ho, ale zažité návyky mě vždycky zastaví. Hlava je tak naučená. Nebo proti Slavii jsem jel na penalty do své branky a najednou koukám, že se jezdí jenom na jednu.

	V sobotním deníku Sport najdete:
	» celý rozhovor s Dominikem Haškem O čem mluví: » Jak se na comeback dívá Haškova rodina? » Jak vychází se svým brankářským kolegou Martinem Růžičkou?