Jestli dodrží současný kontrakt, což se bere za hotovou věc, na střídačce hokejové Slavie vydrží sedmnáct let v kuse! Na české poměry něco nevídaného. „A nevylučuju, že to pak zaokrouhlím na dvacet,“ říká hokejový kouč Vladimír Růžička v rozhovoru na téma jeho slávistické oddanosti.
Dva roky v jednom klubu, sezonu v jiném, na chvíli do ciziny, pak zase zpátky. Zavedenou praxi ostatních koučů v českém hokeji Vladimír Růžička staví na hlavu. Na začátku června uzavřel se Slavií novou sedmiletou smlouvu!
Takže na jednom místě by měl v roli kouče i generálního manažera vydržet sedmnáct let. Minimálně... Pro Sport vykládá, proč ho neláká vyzkoušet i něco jiného.
Co stálo za tím, že jste se rozhodl zrovna pro sedmiletou smlouvu?
„Domluvili jsme se takhle s Tomášem Rosenem (prezidentem klubu), že bude pro obě strany lepší, když to bude dlouhodobý kontrakt. Abychom zase za rok nebo za dva neřešili nabídky odjinud.“
Dobře, ale proč zrovna sedm let? Proč ne rovnou deset?
„Vidíte, ani nevím... Asi proto, že sedmička je takové hezké číslo. (směje se) Prostě ze mě vypadlo, že to chci na sedm let.“
Není ale škoda, že spolupráci nezaokrouhlíte na dvacet let?
„To se ještě uvidí, zatím těch roků mám před sebou ještě sedm. Hlavně jsem to chtěl kvůli tomu, abych nemusel řešit případné jiné nabídky, které se čas od času, třeba ze zahraničí, objeví. Teď mám vystaráno, nemusím vůbec spekulovat. Mám klid, můžu se zabývat jenom Slavií.“
| Slavia pod Růžičkou |
|
2000/01 4. místo 2005/06 2. místo (prohra se Spartou) 2008/09 2. místo (prohra s K. Vary) |
Takže váš případný odchod do ciziny během té doby nepřichází v úvahu?
„Vůbec ne! To je dané, takhle jsme s Tomášem (Rosenem) domluvení. Ani jsme nechtěli, aby ve smlouvě bylo ustanovení, že v případě nějakého odstupného by mě klub uvolnil.“
Nechcete to potom dotáhnout na dvacet let?
„Člověk nikdy neví, co bude za těch sedm let. Já ale myslím, že...“ (nedořekne)
Že jo.
„Nevylučuju, že se pak ještě domluvíme na další smlouvě.“ (usměje se)
V českých poměrech je to věc nevídaná.
„To je pravda. Ale mně to takhle maximálně vyhovuje. Zároveň je to pro mě velká výzva pořád vymýšlet nové věci, abych za ty roky nespadl do stereotypu. Takže tohle mě žene dopředu, nejsem takový, že když něčemu věřím, dělám to tak pořád. Už jako hráč jsem neměl rád, když trenér používal neustále stejné praktiky.“
Ve Slavii jste zatím deset let. Ke stereotypu jste nikdy nesklouzl?
„Doufám a myslím, že ne. Ale to je spíš otázka pro kluky, kteří jsou v klubu už dlouho. Já se opravdu snažím to obměňovat, protože sám jako hráč jsem ten stereotyp nesnášel.“
Proč byste nemohl trénovat na klubové úrovni jiný tým?
(přemýšlí) „Ani to neumím popsat, je to asi pro spoustu lidí divné a nepochopitelné. Ale prostě bych to nedokázal.“
Vladimír Růžička měl na české střídačce o čem přemýšlet • Foto Pavel Mazáč (Sport)
Co by vám vadilo?
„Nevím, to se fakt těžko popisuje. Jednak bych určitě nechtěl opustit Prahu, navíc nevím, jestli bych někde v jiném týmu měl takový prostor jako tady ve Slavii.“
V Praze už je jenom Sparta.
(usměje se) „Ale to asi víte, co odpovím. Tu bych určitě nikdy trénovat nemohl.“
| Nejvíce zápasů v české lize |
| 1. Alois Hadamczik 561 2. František Výborný 523 3. Vladimír Růžička 495 Václav Sýkora 495 |
Takže vy skutečně spějete k tomu, že celý aktivní život spojíte výhradně se Slavií?
„Dovedu si to představit. I když určitě někdy nastane čas, že bych přestal trénovat áčko a měl třeba jenom mládež.“
Nebude vás potom na stará kolena mrzet, že jste nevyzkoušel, tedy kromě reprezentace, nic jiného?
„Je to možné, ale teď to neřeším. Beru to tak, že jsem se Slavií prostě nějak spjatý a veškerou energii chci dávat jí. Chci klub udržet dlouhodobě nahoře, což není nikdy jednoduché. Chápu, že v českých poměrech je to nevídané, trenéři často mění kluby, chodí i do zahraničí. Ale já... (přemýšlí) Nevím, jestli zrovna mně by cizina vyhovovala a seděla. Spíš jsem dělaný proto, abych pracoval s českými hráči.“
Můžete zpětně říct, jak blízko jste byl angažmá v Petrohradu, o kterém jste během minulé sezony vážně uvažoval?
„V jednu chvíli hodně. Hlavně zezačátku... Vrtalo mi to hlavou, přeci jenom je to jeden z nejbohatších klubů v Evropě, má ambice, není pro něj problém sehnat vlastně jakéhokoliv hráče. Ale čím blíž byl termín, kdy jsem se měl definitivně rozhodnout, tak paradoxně to moje odhodlání odejít ochabovalo. Pořád to v mně vřelo, že ne ne ne... Peníze nejsou všechno. Nevím, jestli by mě to naplňovalo.“
Vladimír Růžička při českém tréninku • Foto Pavel Mazáč (Sport)
Před mistrovstvím světa vás potkal Anatolij Bardin, šéf Omsku, který o vás rovněž usiloval. Co jste mu odpověděl?
„On se zeptal, když mě zase může kontaktovat. Tak jsem mu říkal, že se chystám podepsat dlouhou smlouvu, ať to v nejbližších deseti letech nezkouší.“ (usměje se)
Je možné, že jste Slavií až posedlý?
„Proč?“
Kvůli ní odmítáte mnohem lukrativnější nabídky, loga klubu máte doma na skleničkách, na telefonu, autě, diáři...
(usměje se) „Prostě se mi to líbí, je to parádní!“
Alex Ferguson vede Manchester United už čtyřiadvacátým rokem. Překonáte ho jednou?
„Jó, to nevím. Kdo ví, co bude.“
| Nejvíce výher v české lize |
| 1. Alois Hadamczik 282 2. Vladimír Růžička 280 3. František Výborný 251 4. Václav Sýkora 238 |
Co ale na tu jeho úžasnou výdrž říkáte?
„Nějak jsem tomu zezačátku nevěnoval pozornost a potom se najednou začalo psát, že už klub trénuje dvacet let, tak to jsem zbystřil... A říkal jsem si, že to není možné, navíc u takového týmu jako je Manchester. Takže ho určitě obdivuju, je to navíc můj neoblíbenější anglický klub.Celkově nejvíc přeju Barceloně, ale v Premier League právě Manchesteru.“
Je pro vás Ferguson vzorem?
„V tomhle ohledu určitě jo. Zezačátku jsem si myslel, že není dobré, když jeden člověk trénuje jedno mužstvo nějak dlouho. Ale u něj je vidět, že to funguje – podívejte, kolik triumfů už získal. Dokáže obměňovat věci a být pořád na vrcholu.“
Jak se vám jinak líbí jeho styl?
„Je svůj, třeba na moje poměry až moc nadává ostatním trenérům. I když je jasné, že v Anglii je fotbal obrovsky sledovaný a i tohle k tomu patří. Ale každý je jiný, podívejte třeba na José Mourinha. To je taky borec, ale na něm se mi zase moc nelíbí, když o sobě tvrdí, že je nejlepší na světě. Já raději vyznávám pokoru, za trenéra by měly mluvit výsledky a je na lidech, aby si udělali sami obrázek. Nemusím někde chodit a říkat, co všechno jsem vyhrál. A nikdy bych si nedovolil o sobě, už jako hráč, říkat, že jsem nejlepší. Nelíbí se mi, když člověk hodnotí sám sebe.“
Vladimír Růžička a Jaromír Jágr na české střídače po prohře s Norskem • Foto Pavel Mazáč (Sport)
Když už jsme u fotbalu – co říkáte na návrat Karla Jarolíma do fotbalové Slavie?
„Je to slávistický srdcař, navíc výborný trenér, takže jsem přesvědčený, že to v nadcházející sezoně znovu potvrdí.“
Fotbalovou i hokejovou Slavii řídí Tomáš Rosen. Co kdybyste si to s Jarolímem prohodili?
(směje se) „To už se mě taky někdo ptal.“
A šlo by to?
„Ne ne, fotbal mám sice rád, ale radši se na něj podívám seshora jako fanoušek.“
Jak vůbec prožíváte fotbalový šampionát?
„Je to pro mě sportovní svátek, koukám na všechny zápasy. Už odmala mám v sobě, že když se hraje fotbalové mistrovství, vždycky ho hltám. Denní program si dělám tak, abych mohl koukat. Taky o víkendu to sleduju, manželka už je zvyklá.“
Komu fandíte?
„Argentině a Brazílii. Myslím, že vyhraje Brazílie.“
Jste vášnivý sázkař. Sázíte tedy hodně?
„Docela jo, i když už mě to nebere tolik jako dřív. Zezačátku turnaje jsem dával dost remízy, takže mi občas i něco vyšlo. Někdy si vsadím i na to, kdo dá gól. Dával jsem i Messiho, ale u něj zatím nic.“ (usměje se)
Co z pohledu zkušeného reprezentačního trenéra říkáte na to, jak se Domenechovi rozložil francouzský tým?
„Koukal jsem na to jako trenér, ale i jako hráč, dokázal jsem se vcítit tedy i do Anelky (za kritiku kouče byl vyhozený – pozn. autora). Sám jako hráč jsem taky nadával na trenéry a chápu, že to někdy ujede. Občas je tedy třeba něco přeslechnout, i když víc bych to nechtěl hodnotit, protože v kabině jsem přitom nebyl. Francii to každopádně vůbec nepomohlo.“
