Kyborgové na motorce. Jak je možné, že se jim zranění hojí tak rychle?

Mají sílu zvedat fanoušky ze sedadel. Nejsou to ale stroje. Stačí chvíle nepozornosti. Technická závada. Nebo jen být ve špatný moment na špatném místě. A přijde ošklivý pád.

„Lidé si o nás myslí, že děláme něco šíleného, ale my to už prostě nevnímáme,“ řekl britský jezdec Cal Crutchlow. To je zkrátka MotoGP – svět rychlosti, výher, slávy, ale i nebezpečí, pádů, zranění – a mnohdy též zázračných rekonvalescencí.

Když Marc Márquez před dvěma týdny ošklivě spadl při tréninku na GP Thajska, odvezla ho sice z okruhu sanitka, už odpoledne však byl zpět na trati, dva dny nato závod vyhrál a stvrdil svůj šestý titul v MotoGP. Zarputilost prokázal nyní v Japonsku v Moto3 i český dravec Filip Salač, kterého též motorka vykopla do vzduchu, on si nadvakrát zlomil malíček na noze, narazil kyčel a od žeber ho bolely plíce. Přesto zvažoval, že do závodu nastoupí.

Svědčí to hlavně o dvou věcech: bezpečnostní prvky jsou na špičkové úrovni a práh bolesti u jezdce je automaticky posunutý někam dál.
Pro léčbu vícečetné zlomeniny holenní kosti je doporučena doba léčby šest a více měsíců, Valentino Rossi to ovšem v roce 2010 zvládl za 41 dní. Že je zlomená klíční kost stopkou na šest až osm týdnů? Jorge Lorenzo byl zpět za 48 hodin. A proč vlastně chodit do ciziny – své si s podobným zraněním prožil letos i Jakub Kornfeil, který v GP USA doplatil na srážku s Romanem Fenatim a lékaři mu museli kost zpevnit titanovou destičkou a šesti šrouby.

„Za deset dní už jsem seděl na motorce. Když se kosti svážou dohromady, srůstají závodníkům rychle. Jsme na to trénovaní, organismus je připravený na extrémní námahu a bolest. Stačilo brát tablety obsahující kalcium a železo a tři týdny po Austinu jsem už o žádné zlomenině nevěděl,“ vyprávěl Kornfeil.

I v téhle alchymii však platí řada preventivních pravidel. Jaké svaly stále posilovat. Co pít. Jak se stravovat. Obecně je například doporučeno nejíst před závodem maso, protože ho organismus pomaleji tráví, a pokud by došlo k nehodě, mohou jeho zbytky při nárazu potrhat vnitřní orgány.

Na závodišti jsou pro jezdce k dispozici mobilní lékařské kliniky, v Japonsku je využil třeba Filip Salač, kde se ošetřují zranění, ale dá se zajít i na fyzioterapeutickou masáž. Během ostrých bitev je tu ochranná závodní kombinéza (jak ta se hodí, když závodník klouže po asfaltu z tratě a nespálí se) nebo airbag na zádech, který se při pádu nafoukne a chrání ramena, klíční kost a páteř. Ten se postupně stal i povinností v regulích.

Jak rychle se uzdravují zranění • Sport

„Až je mi líto těch kluků, kteří závodili v osmdesátých letech, a kombinézy se jim trhaly,“ vzpomněl si Australan Jack Miller, jenž je sám známý mottem: když můžete chodit, můžete i jezdit. I on si své prožil, když se vrátil po zlomenině holenní kosti za tři týdny nebo když v Le Mans roce 2017 vletěl v plné rychlosti přímo do bariér a kotrmelců. Na trať se vrátil hned další den a skončil v závodě osmý.

„Nehody jsou součástí našich životů. Je prostě nemožné nehavarovat,“ prohlásil Troy Bayliss. „A jakmile se tak stane, musíte držet ruce mimo stroj, protože jsou v tu chvíli zranitelné. Vidím, jak se to někteří mladí jezdci snaží udržet, jako by to chtěli zachránit. Ne, nechte motorku prostě být,“ radil.

Své o tom nakonec ví i Lorenzo, jemuž se před osmi lety dostaly paže po pádu v Austrálii pod motorku, a on si utrhl část prostředníčku. Plastičtí chirurgové mu ho sice zachránili, avšak závod nejel a titul ten rok získal Casey Stoner.

Protože ať je odvaha a odhodlání jakékoliv, jedna rada je v motocyklovém MS zákonem. A to nařízení lékaře. „Doktor má rozhodující slovo. Když vám řekne, že nepojedete, je to nezvratné. V rychlostech často přes tři sta kilometrů v hodině může jít o život. A nejenom o ten váš, člověk může být nebezpečný i pro soupeře,“ dodal jediný český jezdec v MotoGP Karel Abraham.