PŘÍMO Z NEUCHATELU | Papírově není profesionálka, ale nepoznali byste to na ní. Hana Koníčková učí ve švýcarské mezinárodní škole a díky správnému životnímu stylu k tomu zvládá florbal na nejvyšší úrovni. Hraje za tým Kloten-Dietlikon Jets a o víkendu by měla s reprezentací bojovat o medaili na mistrovství světa v Neuchatelu. „Není jednoduché skloubit civilní život a florbal, ale když chcete, jde to,“ poví sympatická obránkyně. Co dělá pro to, aby se udržela na vrcholu?
„Skloubit všechny moje aktivity s florbalem se učím každý den,“ říká Koníčková. „Vždycky se snažím čerpat energii z přírody a pozitivních lidí kolem mě. Ve Finsku, u nás i teď ve Švýcarsku. Mám ráda florbal a mám v něm za ty roky spoustu kamarádů a přátel.“
Základ je pro ni poctivá fyzická příprava. Pravidelně střídá bazén, posilovnu a taky vyráží na atletický stadion, kde se dají její výkony nejlíp měřit. „Používám sporttester. Hodinky toho umí analyzovat ještě víc, ale mně stačí znát především tepovou frekvenci,“ popisuje Koníčková.
Další důležitá místa její nynější přípravy: bazén a posilovna. „Vždycky jsem si myslela, že příprava v bazénu spočívá jen v plavání úseků, ale není to tak.“ Obzory jí rozšířil bývalý kondiční trenér ženské florbalové reprezentace Ondřej Bulis. „Ukázal mi, jak se dá v bazénu trénovat rychlost i síla, kterou pak můžu využít v zápasech.“ Řečí čísel: uplave kolem dvou a půl kilometru, zaměřuje se na intervalovou práci. „Na tělo ve vodě působí jiné tlaky a biomechanika pohybu je odlišná.“ Její letošní příprava se odehrávala především v posilovně. Zaměřila se na zlepšení rychlostní stránky pod vedením libereckého trenéra Jana Lorence.
I regenerace je hodně spojená s vodou. Když si chce odpočinout, nezamíří do horké vířivky, nýbrž do studené vany: „Klidně na deset minut.“ Má ráda otužování, nemá problém vlézt do studeného jezera. „Důležité je poslouchat svoje tělo a pochopit signály, které vydává,“ vypráví.
Zajímá vás, jak se stravuje? Klíčová je pro ni pestrá snídaně, i teď na mistrovství světa na ni chodí jako jedna z prvních. „Na snídani se vždycky vyřádím,“ chechtá se. Když je doma, ráda ji připravuje déle. „Miluju třeba vajíčka na všechny možné způsoby. Jsou v nich důležité bílkoviny a zasytí mě.“
Vajíčka ráno střídá s ovesnými kašemi, na stole se často objeví i bílý jogurt či ovoce. Neomezuje se ani během dne, vždyť florbalistky na elitní úrovni denně spálí zhruba 15 tisíc kilojoulů.
„Nejsem celiak, ale snažím se vyhýbat potravinám s lepkem. Není to pravidlo, jen před určitým sportovním vrcholem nad tím víc přemýšlím. Můj žaludek pak není tak zatížený a může lépe fungovat,“ říká Koníčková. Ve Finsku dokonce zažila měsíc bez masa, nemohla si ho dovolit. „Tenkrát jsem si uvědomila, že ze mě vegetarián nikdy nebude.“
Maso na jídelníčku má, knedlíky ne. Když se servíruje svíčková, dá si ji s těstovinami. „Třeba pro moji maminku ze začátku nebylo jednoduché pochopit moje stravovací návyky, ale časem se s tím vyrovnala,“ usměje se Koníčková. „Když napeče klasické moravské buchty, nikdy neodolám.“
