Sledovat její běh, to je jak vidět v akci králíčka Duracella. Ta rychlost. Ta intenzita. A zdánlivě je neunavitelná. „Když jsem nervózní, poslouchám před startem takové to ´tuc, tuc´. To vás nakopne,“ žertuje norská biatlonistka Tiril Eckhoffová – nová lídryně SP. Díky zlepšené střelbě zažívá nejlepší sezonu v životě. Pilovala ji očním cvičením, háčkováním i thrash metalovou kapelou u ucha.
Když před čtyřmi lety hostili Norové mistrovství světa, ona si v jedné televizní show nasadila na hlavu paruku, vykasala rukávy, aby byly vidět její bicepsy a zahrála si na tehdejší superběžkyni Marit Björgenovou. Nebo v jiné humorné scéně imitovala vyšťaveného Ole Einara Björndalena, který občas přijel do cíle se slinami u úst.
Spontánní a pro každou legraci jako je u mužů Johannes Thingnes Bö – to je nová lídryně SP u žen, Tiril Eckhoffová. „Největší srandista? Možná Ingrid Tandrevoldová. Nebo Sebastian Samuelsson,“ říká sice ona. Jakmile jí ale připomenou některé kousky, zaculí se: „Jo, já možná taky.“
Nemá zrovna běžné jméno, zato z něj dýchá až severská mytologie. Podle všeho vzniklo inspirací z jedné básně spisovatele Johana Sebastiana Welhavena v 19. století. A děvčata se už se dnes takto pojmenovávají v Itálii, Nizozemsku nebo dokonce v Japonsku.
Její bratr Stian je bývalý biatlonista, nyní její trenér, ona studuje na Technologické univerzitě v Trondheimu... a v biatlonu dlouho platilo: Tiril – turbo na trati, ale postrach na střelnici. Hlavně při střelbě ve stoje. Ležka za nula a stojka za čtyři? U ní nic neobvyklého.
Však s ní dřív známý televizní šprýmař Helt Ramm z NRK natočil reportáž, kdy se ji snažil na střelnici různě vykolejit. Elektrickými šoky. Hadem. Nebo thrash metalovou kapelou řvoucí přímo u její hlavy.
VIDEO: Drsný i humorný trénink střelby Tiril Eckhoffové
Načež letos je její střelba úplně jiná pohádka. Zpřesnila a stabilizovala se.
Jak je u Norů zvykem, i ona střílí bez ochranné klapky na oko a musela rovněž dřív navštívit očního specialistu, aby zlepšila svou koncentraci. „Byla řada nocí, které jsem kvůli promarněnému závodu probrečela. Má kariéra je dost nahoru dolů,“ chápala Eckhoffová.
Hory a háčkování
Kombinace drilu a vtipu se jí však začala letos vyplácet. Předloni měla úspěšnost 75 %. Vloni 76 %. A letos je to zatím 83 %! Na svém kontě má již 12 vítězství, z toho šest urvala letos, a když v neděli ve stíhacím závodě v Ruhpoldingu vyčistila i poslední položku, přičemž bylo jisté, že vyhraje, poslala pusu do hlediště. „Užívám si to,“ přiznala závodnice s dvěma charakteristickými blond copánky.
Za největší sportovkyni své země nyní považuje příznačně fenomenální běžkyni na lyžích Therese Johaugovou, ráda v souboji s ostatními plánuje své útoky a byť je prý jejím snem utrhnout všechny při stoupání do kopce, pravidelně se ji daří cukat spíše díky rychlým přechodům ve sjezdech.
Ve volném čase pak ráda chodí po horách… a háčkuje či plete. „Naučila mě to Tora Bergerová a já si tak nyní už štrikuji vlastní věci – svetry a tak. Jde i o určitý druh meditace. Před zlatem v MS 2016, jsem si dokonce upletla celý svetr,“ vzpomínala... nenechte se ale mýlit náznaky o klidné povaze.
Když se v ní naopak probudí severská válečnice, je jí všude plno. Přičemž největší nakopávák a odbourávač nervozity těsně před závodem u ní zní: hudba do sluchátek.
Zabírá na ni hip hop? Pop? Nebo již zmíněný thrash metal? „Záleží, jakou mám zrovna náladu. Ale někdy je nejlepší takové to tuc, tuc... to vás dokonale napumpuje,“ dodala s úsměvem.
Na její ďábelské tempo nachází aktuálně na biatlonových tratích odpověď jen málokdo.
