Následující text vyšel v deníku Sport v červnu 2017, pár dnů po zisku čtvrtého titulu Slavie v samostatné české lize. Protože Milan Škoda vyměnil červenobílý dres za turecké angažmá, rozhodli jsme se ho znovu publikovat – ovšem aktualizovaný o současné údaje. Otázka ovšem zůstává stejná – patří Škoda mezi pět největších slávistů v dějinách klubu?
Pokud vás – stejně jako mě – kompletně ovládl svět sportu, jistě sdílíte nadšení pro nejrůznější žebříčky, srovnání, výběry nejlepších týmů, statistiky, sportovní hitparády atd. Některé mě coby fanouška nadzvednou ze židle stejně jako vás (Sakra, někdo má jiný názor!), řada mě naopak obohatí.
Tak třeba historické srovnávání hráčů napříč generacemi. Hodnocení jejich kariér, významů, odkazů. To je, řekněme, kvalitativní sportovní výzkum – vychází sice částečně z „tvrdých dat“, ale jejich interpretace je na rozdíl od kvantitativního sportovního výzkumu (tabulka střelců, nejvíce odehraných minut, zkrátka holá fakta) na autorovi.
Vyniká v tom například mediální prostor mé oblíbené NBA. Posledních pár let v něm probíhá bouřlivá diskuze o tom, na jak vysokou pozici zařadit v historické hierarchii všech superhvězd LeBrona Jamese . Už přeskočil Michaela Jordana? Nebo ho přeskočí, až získá čtvrtý titul v dresu Lakers? Nebo nikdy? A co když James ještě nepředčil ani Kobeho Bryanta? Výkladů je spousta a každý má něco do sebe: debaty metafyzické povahy o historickém významu hvězd ke sportu patří stejně jako to nejzákladnější – tedy branky, body a vteřiny.
Tohle všechno mi běželo hlavou, když jsem v květnu 2017 sledoval Milana Škodu na tiskové konferenci Slavie po zisku mistrovského titulu na Strahově. „Zrovna nedávno jsem si vzpomněl, že před třemi lety jsme hráli až do posledního kola o záchranu,“ říkal překvapivě klidně slávistický útočník a mě napadlo, jak výjimečná je jeho cesta na vrchol.
Ponechme teď stranou kontext českého fotbalu a zaměřme se jen na Slavii. A moje otázka zní: Je Milan Škoda v TOP 5 nejlepších slávistických hráčů všech dob?
Troufalé srovnání, říkáte? Má nejlepší kanonýr ligové sezony 2016-2017 (spolu s Davidem Lafatou) na tak vysoké umístění v konkurenci legend Kopeckého, Puče, Pláničky, Knoflíčka, Bicana, Bradáče, Kubíka, Herdy, Veselého, Kuky atd.? Není tak vysoké hodnocení Škody jen zesílené aktuální euforií červenobílého klubu?
Možná. Třeba. Ale dejte mi šanci na obhajobu.
VIDEOGRAFIKA: jak se měnili nejlepší střelci v historii české fotbalové ligy?
Video se připravuje ...
Ve slávistickém panteonu jsou z mého hlediska dvě nedotknutelné postavy: Pepi Bican a František Plánička. Při hodnocení jejich významu pro klub z Vršovic by byla všechna slova marná. Góly, tituly, mistrovství světa... ne, dál se pouštět opravdu nemusíme.
Třetím nezpochybnitelným velikánem je František Veselý. Jeho z dnešního pohledu neuvěřitelná klubová věrnost (celkem 25 let ve Slavii!) vyvažuje fakt, že v červenobílém dresu neslavil titul, který paradoxně získal během krátké epizody v Dukle na začátku své kariéry. Veselý každopádně držel slávistický prapor v pro klub temných 60. a 70. letech minulého století.
Na čtvrté místo řadím Vladimíra Šmicera. Z pěti titulů v novodobé éře si sáhl na tři, působení v Edenu ho odrazilo k nejbáječnější zahraniční kariéře ze všech slávistů – navíc se na jejím sklonku coby vítěz Ligy mistrů vrátil tam, kde začínal. Velký příběh. Šmicrův mezinárodní dosah ho řadí nad v tomto ohledu méně šťastné klubové legendy.
Poslední místo v TOP 5 ale odolává pořádné tlačenici.
Je tu především Vlastimil Kopecký – geniální technik a autor 252 ligových branek. Ale co Antonín Puč, Pavel Kuka, Otakar Hemele a další? A další a další?
A proč ne Milan Škoda?
Nejdříve fakta. Dva tituly (třetí je na cestě) ho automaticky vynesly nad plejádu slávistických hvězd, které shodou různých okolností nemohly po válce zazářit naplno. S devadesáti góly je nejlepším střelcem klubu v historii samostatné české ligy. V unikátním průzkumu Magazínu Sport ho v roce 2017 prvoligoví trenéři a internacionálové zvolili nejlepším hráčem soutěže.
Ale to nejdůležitější? Jsme zase u toho: „Zrovna nedávno jsem si vzpomněl, že před třemi lety jsme hráli až do posledního kola o záchranu.“ Ano; Škoda zažil se Slavií úplné dno i absolutní vrchol. Nikdo jiný svými góly nedržel klub silou vůle nad hladinou (navíc mezi spoluhráči, kteří tenkrát nepředstavovali bůhvíjakou kvalitu) a zároveň o pár měsíců později netlačil k titulu.
Škoda je symbolem zásadní přeměny a nové, dynamické éry Slavie. „Bez něj by Slavia byla ve druhé lize, on klub vyloženě zachraňoval,“ má jasno Pavel Kuka. A další unikum – pod koučem Koubkem ho v roce 2013 zachraňoval i na stoperu. „V mých očích je to stoper a dnes už můžu říct, že vynikající stoper,“ říkal tehdy Koubek. „Tvrdím, že kdybych Škodu na stopera nepřesunul, Slavia spadla,“ trval na svém loni.
Stoper, střelec, jen tak tak zachráněný, s tituly – Škodova slávistická stopa má několik různě hlubokých otisků. Třiatřicetiletý útočník navíc nikdy nebyl zlatým dítětem českého fotbalu a prosadil se až v době, kdy už od něj nikdo vlastně moc nečekal – i tím je jeho sportovní příběh výjimečný.
V historii Slavie byla jistě řada lepších fotbalistů a ještě produktivnějších střelců, ale jen málo bojovníků s tak podivuhodným fotbalovým osudem, těsně spojeným s turbulentním obdobím celého klubu.
Škoda si minimálně vaši úvahu o svém místě v červenobílé TOP 5 zaslouží.
Témata:
fotbal, Adam Nenadál, sport, SK Slavia Praha, Josef Bican, Michael Jordan, Milan Škoda, František Plánička, Pavel Kuka, Kobe Bryant, František Veselý, Vlastimil Kopecký, Fotbal na Heureka.cz
Související články
