Systém nefunguje a není kam se obrátit. Slavii chybí gamechanger
Když porovnáme současné slávistické jaro a to minulé, „sešívaní“ zažívají lepší sezonu. Přeci jen mají o devět bodů více než před rokem. Přesto je více než pravděpodobné, že do této nadstavby půjdou s větší bodovou ztrátou. To je zvláštní, když Sparta rozhodně nehraje jak z partesu. Přesto vyhrává. Proč Slavia ne?
Ve světle hrubice Davida Zimy se nabízí hledat důvody v obraně. Ano, například v domácích zápasech dostala Slavia nejvíce branek v Trpišovského éře, ale její statistiky z posledních let se daly brát skoro jako anomálie. Už skoro s nikým není jednoduché udržet nulu. Problém je jinde.
Když dá soupeř v Edenu dva góly, nic se neděje, pokud Slavia odpoví pěti. Tady ale extrémně pokulhává. 60 gólů za 29 zápasů je druhé nejnižší číslo Pražanů od konce Jaroslava Šilhavého. Právě v ofenzivě je zakopaný pes. Nejde ale jen o to, že gólů je méně, ale jak k nim Slavia přichází.
Podívejme se na Letnou. Sparta s Baníkem nehraje dobře, odvážní hosté cílí na body. Ale bum: jeden moment génia Veljka Birmančeviče, domácí jsou ve vedení a v komfortní pozici. Kolo předtím Sparta prohrává na Bohemians, ve vzduchu visí bodová ztráta. Bum, před poločasem si pomůže gólem z rohu a zápas je náhle otevřený.
Gamechanger. Anglické slovo, které je ve vztahu ke sportu definováno jako „něco neočekávaného, co změní výsledek hry“. Sparta je má. Birmančevič a Lukáš Haraslín, jsou hráči, kteří jsou schopni dát gól prakticky z ničeho. Osmi spoluhráčům kolem srbského křídelníka se nemusí dařit, ale stejně je schopný utkání rozhodnout. Celý tým může vypadat na ručník, ale skrze Ladislava Krejčího či Martina Vitíka může udeřit ze standardky. Zápasy si těmito góly otvírá a pak už soupeře jen doráží.
Když se přesuneme do Edenu, vidíme množství nadprůměrných ofenzivních hráčů. Naprostá většina z nich ale potřebuje, aby kolem nich fungoval celý mančaft. Mojmír Chytil je bez dobře hrajících spoluhráčů nevyužitelný, stejně tak Václav Jurečka. Lukáš Provod je systémový hráč. Conrad Wallem, Matěj Jurásek a Christos Zafeiris jsou ti, kteří by ofenzivní x faktor měli mít, ale zoufale se jim ho nedaří prodat. Kdo z nich se každý druhý zápas může pravidelně prokličkovávat mezi hráči nebo se trefit ze střední vzdálenosti? Nikdo.
Slavia se tak na každý úvodní gól ohromně natrápí. Pak je nucena vrhat více hráčů dopředu a vzadu zůstává na riziko – jako Zima proti Olomouci. Hráči si neodpočinou, protože musí neustále táhnout za provaz společně. Trpišovský má k dispozici systémový tým, který buď funguje jako celek nebo nefunguje vůbec, nic mezi tím.
I s absencí individualit úrovně Sparty se dá hrát. Přeci jen v lize jich k získání moc není. Pak si tým musí pomoci dalším již zmíněným gamechangerem. Standardní situace je připravená záležitost, ze které může padnout branka naprosto nekorelující s vývojem utkání a změnit jeho ráz. Stará dobrá zbraň vršovického celku v této sezoně výrazně pokulhává. Poslední slávistický gól z rohu na začátku února, od té doby přilétlo do vápna hned 78 pokusů bez výsledku.
Když zkrátka nefunguje plán A, nemůže Slavii na rozdíl od Sparty nic osvobodit. Gamechangery by v minulých letech zřejmě k titulu nepotřebovala, v konkurenci silné Sparty je to bez nich ale extrémně složité.
| # | Tým | Z | Skóre | B |
|---|---|---|---|---|
| 1 |  | 30 | 70:26 | 76 |
| 2 |  | 30 | 62:23 | 72 |
| 3 |  | 30 | 67:33 | 62 |
| 4 |  | 30 | 48:39 | 45 |
| 5 |  | 30 | 50:46 | 44 |
| 6 |  | 30 | 39:40 | 41 |
| 7 |  | 30 | 46:46 | 40 |
| 8 |  | 30 | 40:45 | 37 |
| 9 |  | 30 | 32:38 | 37 |
| 10 |  | 30 | 31:40 | 36 |
| 11 |  | 30 | 29:40 | 35 |
| 12 |  | 30 | 35:45 | 30 |
| 13 |  | 30 | 29:42 | 28 |
| 14 |  | 30 | 30:52 | 25 |
| 15 |  | 30 | 36:61 | 25 |
| 16 |  | 30 | 34:62 | 24 |
- Skupina o titul
- Play-off o umístění
- Skupina o záchranu
