Vysvobození pro Slavii i Juráska. Mistr momentů může ukázat, jak nečeský je
KOMENTÁŘ BARTOLOMĚJE ČERNÍKA | Konec trápení? Ne, trápení by asi bylo příliš tvrdé slovo. Hodí se spíše konec nesouladu, disharmonie. Matěj Jurásek a Slavia bylo zkrátka spojení, které nikdy stoprocentně nesedělo. A každých několik měsíců se šlo zamyslet nad tím, zda se něco změní. Kdo komu ustoupí – klub, nebo hráč? Definitivní rozloučení je nakonec nejlepší pro všechny strany. A teprve zahraniční angažmá ukáže, jak „nečeský“ Jurásek nakonec je. A nabízí se otázka: měl vůbec šanci v Česku prorazit?
Umí věci, které jsou na tuzemských hříštích nevídané. Obrovsky rychlé změny, střelu, elitní zpracování letícího míče a ta střela… Když Matěj Jurásek dostal prostor k vypuštění rány ze své levačky, dalo se očekávat něco speciálního. Tvrdá bomba nebo obalovačka do vzdálenější šibenice à la Arjen Robben. Tyhle momenty budou zapsané do paměti diváků ještě dlouhou dobu.
Problém je, že šlo o momenty. Jurásek vyslal do sítě krásné střely, rozhodl zápasy. Ale zkuste zavzpomínat na zápas, kdy od první do poslední minuty drtil svou kvalitou soupeře. Ne, i ve svých nejslavnějších představeních (proti Baníku, Teplicím), byly jeho góly blyštivé tečky rozprostřené do spíše jinak méně výrazného vystoupení.
To bylo hráči s levačkou od pánaboha vyčítáno dlouhodobě. Protože se stal
