Bravo, Sparto! Ale nervák pro Vrbu a spol. byl zbytečný
Tohle byla další strhující show, jakou Pavel Vrba pravidelně předváděl ve zlatých časech plzeňského fotbalu. Tentokrát však nedostal do varu Štruncové sady, nýbrž pražskou Letnou. Ta byla v rauši. Sparťané smazali manko z Vídně a počítají: třetí předkolo Ligy mistrů, účast minimálně ve skupině Evropské ligy a do kasy jistých 93 milionů. To je slušná středa. Ovšem tak snové to proti Rapidu zase nebylo.
Pokud stavíte ofenzivní mužstvo, jakože Pavel Vrba se netají tím, že jeho Sparta taková má být, musíte mít v arzenálu nabito. Mít hráče, kteří gólové situace připraví. A poté ty, které míč uklidí do branky. Proti Rapidu se ukázalo, jak moc se Letenští na velkou příležitost nadřou. A že vstřelit gól je pro ně stále nelehká úloha.
Že to zní po epické domácí odvetě zvláštně? Rozumím, ale také vysvětlím. Utkání mohli rudí dovést do stavu 4:0, 5:0. Nikdo by se nedivil. A to rovnou třeba už v první půli. Mohlo být vystaráno a hráči Rapidu být hlavou někde u Pratru.
Ovšem nestalo se. Svěřenci Pavla Vrby si místo jasné záležitosti zvolili variantu strhujícího nerváku. Především trio Jakub Pešek, David Moberg Karlsson a Tomáš Wiesner pořádně brnkalo.
Všichni se aspoň dvakrát za zápas dostali do zajímavých akcí, ale jejich nekvalitní první dotek a chabé zakončení šlo na ruku rakouských hostů. Vrba na lavičce se jen chytal za hlavu. Tlak mu musel stoupat k nevídaným hodnotám. Nakonec ho do zdravých hladin vrátil muž utkání Pešek, který se za zahozené šance vykoupil gólem.
Na chvíli přišla úleva a vzápětí nervy, zda Rapid v závěrečných minutách nepošle duel do prodloužení. Zbytečně, nemyslíte? Proti Monaku už takové štěstí Pražané mít nemusí.
