Přehnané sebevědomí? Nemějme to holkám za zlé. Tato generace nám ještě ukáže
KOMENTÁŘ JAKUBA PLASKURY | Byl to slejvák bojovných prohlášení, který se před zápasem z úst českých basketbalistek snášel směrem k fanouškům před čtvrtfinálovou bitvou se Španělskem na ME. Výhra by znamenala postup mezi poslední čtyři týmy turnaje a boj o medaile. Namísto toho zůstala pachuť z vyřazení po velmi slušném výkonu. Kdo si na to ale za pár týdnů vzpomene?
Často se v našich zeměpisných šířkách říkává, že Češi nemají dostatek sebevědomí a hledají alibistické řeči před důležitými duely podobného ražení. V tomhle ohledu se basketbalistky před klíčovým zápasem vůbec nebály a prezentovaly se poměrně nečesky. Chtěly se prostě na basketbalovou velmoc vytáhnout.
Dokonce Gabriela Andělová možná spíše nadneseně řekla, že jsou ve čtvrtfinálovém klání favoritkami. I proto je prohra 81:88 tolik hořká. A je jasné, že ji české reprezentaci řada fanoušků omlátí o hlavu.
Sebedůvěra ale byla na místě. Ve skupině Češky trápily top favorita a obhájce titulu z Belgie se všemi blyštivými hvězdami. Španělsko je také basketbalová velmoc a z posledního ME obhajuje v Řecku stříbro. Jenže nyní měl kouč Miguel Méndez k dispozici hodně omlazenou sestavu. Nepřijelo několik zkušených hráček včetně dvojice María Condeová a Maite Cazorlaová, které strávily poslední rok v USK Praha. A aby toho nebylo málo, zdravotní trable nepustily do hry Iyanu Martínovou, která ve skupinové fázi hrávala kolem patnácti minut na zápas.
Dobře to řekla po duelu s Belgií Tereza Vyoralová. Kdy jindy porazit Španělky, když ne teď? Bude ale potřeba najít jinou příležitost.
Jestli něco lámalo vaz Češkám na turnaji, byly to třetí čtvrtiny. Proti Černé Hoře a Portugalsku to nevadilo. S Belgií už přece jen ano. Černočerná třetí čtvrtina však přišla i v duelu se Španělskem a bylo zle. Právě poslední dva soupeři na turnaji ukázali české družině, kde má svoje limity.
Když se přestane dařit, není v týmu persona, která by zásadně zvedla prapor. Dravost, odvaha a agresivita si v takových situacích berou oddechový čas. Španělky v tomto ohledu měli Raquel Carreraovou, jež dokázala strhnout ostatní. Přitom by se to čekalo třeba od Alby Torrensové. Česko našlo alespoň skrze těžké trojky Petru Holešínskou, ale ani Peca to nespasila.
Na ME 2023 byl výběr Romany Ptáčkové ještě hodně mladý s výhledem na příští turnaje. Proto byly Češky plné očekávání už letos, když byl turnaj navíc opepřen základní skupinou v Brně. Parta kolem Julie Reisingerové či Veroniky Voráčkové si ale počká. Nehledě na to, že konec turnaje ještě zdaleka není a rozhodně by nebylo dobré složit zbraně v bojích o pátý flek. Tenhle tým má bojovného ducha, takže bych se toho nebál. Spíš bych řekl, že je ještě potřeba některé diamanty dobrousit.
Emma Čechová má na palubovce záchvěvy jako světová pivotka. Přitom je jí teprve dvacet let. Pokud skauti sledovali utkání Češek proti Belgii a Španělsku, nedivil bych se, kdyby přiletělo zahraniční laso i pro „žabinu“ z Brna Elišku Hamzovou.
Jasně, moment prohry bolí a pocit, že Španělky byly na lopatkách je oprávněný, ale je na čem stavět. A bylo by fajn, aby si holky sebevědomí podržely.
