KOMENTÁŘ JANA DENEMARKA | Čeká se od ní víc. Ztrácí body proti týmům, kde by neměla a navíc stylem, jenž pozvedne nejedno obočí. Ano, řeč je o pražské Spartě, která by silou kádru měla jasně patřit do špičky. V prvních dvou formacích přitom stále hrají borci, kteří mohou směle pokukovat po nominaci na mistrovství světa. Trenérské duo Josef Jandač + Miloslav Hořava v posledním ročníku prokázalo, že spolupracovat dovede, jejich přístup v posledním ročníku vyústil v semifinálovou účast. Uklidnila se i brankářská pozice, kde navrátilec Matěj Machovský doplnil Alexandera Saláka. Tudíž, staří známí jsou zpět. A čeká se jen na jednu maličkost: na výsledky.
Páteční výbuch se Zlínem zase jednou potvrdil, že Sparta není v pohodě. Poslední celek je družinou, kterou by Jandačova parta prostě měla jasně přejet. O to víc se na duel s předposledním Kladnem dalo nahlížet, jako na zkoušku toho, zda šlo o jednodenní záležitost, nebo jestli hrozí návrat série plné porážek. Za normálních okolností by takové utkání přineslo jen sledovaný souboj proti Jaromíru Jágrovi, nyní to byla z hlediska vývoje nejbližších dní nesmírně důležitá bitva. Z hlediska hokejistů z hlavního města určitě.
Výhra 6:0 na krátký čas vykoupila šok, jenž tým zažil proti Beranům. Kanonáda získala čas. A jen tak mimochodem potvrdila jednu stále se opakující věc. Hokejové dovednosti hlavních sparťanských tváří jsou od týmů ze spodních pater odskočené. Když si puk v rychlosti začne při přesilovce vyměňovat čtveřice Řepík, Horák, Chlapík a Sobotka, musíte uznat, že tihle páni prostě umí. A to se ještě do jejich komanda nevešel bombarďák Erik Thorell.
Ve druhé části se výše zmínění muži do soupeře zakousli a všem na chomutovském stadionu to muselo být jasné. Kladenská obrana přestala stíhat. Chování, jaké Sparta v útočném pásmu předvedla, mnoho týmů nemá. V minulých duelech o tom mluvili i samotní protivníci. „Sparta hraje dobře, ti jejich útočníci si to umí dát, šance si vytvoří. Kolikrát jsme ani nevěděli, jak jsme to odvrátili,“ hlásili svorně po utkáních. Jenže jejich uznání zaznívalo po utkáních, kde nakonec brali všechny kytičky.
Pokud se ve střeleckém nastavení Sparta udrží déle, půjde nahoru. Rytíři to odnesli šestkou a mohlo být hůře, kromě úvodní dvacetiminutovky si neškrtli. Pokud sparťanští lídři, na jejichž součinnost se tak krásně dívá, začnou i rozsvěcet červená světla pravidelně, na zlínské „proplesknutí“ si zanedlouho nikdo nevzpomene.