Jan Jaroch
12. června 2021 • 18:27

Nic není nemožné. Příběh Báry Krejčíkové bere za srdce

Autor: Jan Jaroch
Vstoupit do diskuse
0
Video se připravuje ...
TOP VIDEA
Zimák k play off NHL. Lener i analytik tipují postup Bostonu. V čem se Nečas blíží Pastovi?
Mám rád, když Ostrava žije Baníkem, říká Buchta. Je rychlejší než Tanko?
VŠECHNA VIDEA ZDE

Nic není nemožné. S tímhle reklamním sloganem prezentovala kdysi svou sponzorskou firmu Justine Heninová. Droboučká Belgičanka, čtyřnásobná šampionka Roland Garros a také jeden z idolů Barbory Krejčíkové. Ta svou pařížskou story jasně ukázala pravdivost tohohle hesla – NIC NENÍ NEMOŽNÉ.



Na Roland Garros přijela jako nenasazená. Nastoupila teprve k pátému singlovému grandslamu kariéry. A tahle kurážná slečna z Ivančic prošla baráží sedmi těžkých zápasů, na jejímž konci čekal pohár Suzanne Lenglenové a sportovní nesmrtelnost. Na cestě odvrátila mečbol v semifinále, o dvě kola dřív se před zápasem složila v šatně, protože si o sobě myslela, že není dost dobrá, aby šla na kurt. Nebyla jen dobrá, ona byla nejlepší ze všech 128 hráček, které o nejvyšší poctu v Paříži usilovaly.

Nechme stranou její tenis, tak chytrý a taktický. Šikovnou pravačku a bekhendové krosy, jimiž týrala konkurenci. Téhle slečně nelze titul nepřát. Nesmírně otevřeně se dělila o své zážitky i slabosti. Stále myslela na druhé – zesnulou Janu Novotnou, svou rodinu, legendy Jana Kodeše či Martinu Navrátilovou. Fabrici Santorovi chtěla po jednom zápase ukazovat společnou fotku z Austrálie. Tak si jí vážila. Nyní se bude chtít francouzský kouzelník fotit s ní.

Barbora Krejčíková, senzační vítězka pařížského Roland Garros
Barbora Krejčíková, senzační vítězka pařížského Roland Garros

V Paříži si musela připadat jak dítě v hračkářství, jak otevírala jeden poklad za druhým, na který dřela pětadvacet let. Nepřestávala snít ve velkém, i když byla ještě loni na podzim singlistkou mimo top 100 žebříčku. „Když jsem začala hrát dobře, lidé nesměli chodit na tenis, na takové návštěvy na svých zápasech nejsem zvyklá,“ byla během turnaje vděčná byť za jedinou českou vlajkou v hledišti. Stále jela pokorně, tvrdila, že na zápasy s lepšími hráčkami se chodí hlavně učit. Nepůsobí jako fiflena, kterých je v tenisové šatně spousta. Babora Kejčíková je holka od vedle, hrdinka z lidu. Tak normální a přesto výjimečná.

Během turnaje agitovala za vyšší prize money pro deblistky, které teď strádají. Ukázala se být týmovou hráčkou, nenechala ve štychu Kateřinu Siniakovou ani Filipa Poláška, její parťáky z deblu i mixu. Pořád se vracela na kurt jak perpetum mobile. A vyhrála zatím skoro vše, co se dalo.

Když v pátek odcházela z televizního studia, potkala Justine Heninovou. „Měli jsme s mámou televizi v kuchyni a pořád koukaly na tenis. Byla mou hrdinkou. A najednou ji potkám a ona zná mé jméno!“ žasla Krejčíková.

Teď už ho zná celý svět. BARBORA KREJČÍKOVÁ, vaše šampionka!

Vstoupit do diskuse
0
Články odjinud


Články odjinud