Dva kanáry? I důkaz respektu. Je obdivuhodné, že to Plíšková dohrála

Všechna čest Italům, Foro Italico je nádherné. Je neuvěřitelné, jak dobudovali centrkurt, kde bývaly malé výběhy a hůř se na něm hrálo. Teď je areál skoro dokonalý, jen jedna věc se jim pořád nedaří. Kvalita antuky prostě není dobrá. A to neříkám jen kvůli tomu, že se jim Nadal při chlapském finále málem přizabil o vyčnívající boční lajnu. V Itálii se dělá antuka na podobném podkladu jako u nás, kdežto v Paříži je zcela jiný, dává kurtům větší rychlost a odskok. Kdežto v Římě servis tolik nevyskočí, spíš sjede. Proto tam teď tak exceloval pohádkový loupežník Sarka Farka, tedy Američan Rilley Opelka.

To je ve třiadvaceti letech kopie krajana Johna Isnera, ale má všechny šance, aby byl ještě lepším hráčem. Měří 211 centimetrů, tam se mu to krásně servíruje z důvodů, které jsem už popsal. Tím si také vysvětluji, proč tam opakovaně tak dobře hraje Karolína Plíšková se svým výtečným servisem. Tak to bylo ale i za nás, mně se tam vždy také parádně podávalo a hrálo.

Zpět k Plíškové. Je paradoxní, že dosáhne největšího úspěchu sezony, který však dostane černou tečku. Ale k té později.

Největší zprávou je, že se v sezoně konečně chytila, protože letos se jí žádný turnaj prakticky nepovedl. V Římě hrála třetí finále za sebou, tentokrát bylo asi nejcennější. Velice takový výsledek potřebovala. Když má svůj vnitřní klid, ohromně roste. Tohle byl pro ni strašně důležitý turnaj, i když neskončil dobře.

Já bych si však z debaklu 0:6, 0:6 proti Šwiatekové