Válečník Bakoš. Ten pravý muž do velkých plzeňských bitev
Musel se rozhodnout, ale vlastně to pro něj bylo velice jednoduché. Trenér Plzně Pavel Vrba ihned poté, co se vyčervenil Michael Krmenčík, věděl, komu svěří útočné kormidlo v utkání proti Larnace. Marku Bakošovi. Byla to správná volba. Slovenský matador zasekl dva góly a potvrdil, že je mužem pro stěžejní vřavy.
Možná není nejrychlejší, při práci s míčem se na něj nekouká tak hezky, jako na řadu jiných hráčů. Útočník Marek Bakoš ale v sobě snoubí jiné vlastnosti, které jsou ohromně cenné. A které se Viktorii v duelu s kyperským soupeřem náramně hodily. Je to bojovník. Frajer, který neuhne z jediného souboje. Který se pro svůj tým bude rvát, dokud mu budou nohy sloužit.
V obránci Larnaky podstoupil celou řadu soubojů. Několikrát dostal pořádně naloženo, sám ale taky rozdal. A především se mu povedlo to, co umí dokonale. Dostal se soupeři pod kůži. Jeho důrazná hra na technicky založeného soupeře platila. Bakoš navíc přidal nadstavbu v podobě dvou vstřelených gólů.
Ten první navíc přišel tři minuty poté, co spálil tutovou šanci. I tohle je Bakošova síla. Zatímco řada jiných útočníků by se vědomím, že pohrdli téměř jistým gólem, užírala, čtyřiatřicetiletý střelec to dokáže ve zlomku vteřiny hodit za hlavu a znovu se plně zakousnout do utkání.
Plzeň z toho tentokrát těžila. Rozhodně nebyla lepší, ale bere výhru 3:1. Především díky Bakošovi. Sice do zápasu s Kypřany nastřádal v sezoně pouze 37 minut, jakmile ale dostal povolávací rozkaz, byl stoprocentně připravený. I proto je pro Západočechy stále tak důležitým hráčem.
