Sparťanská skrytá identita. Jílek nezačal ideálně, ale dál má důvěru
Jako by si Sparta propůjčila název od proslulého filmového režiséra Martina Scorseseho. V její verzi „Skryté identity“ ovšem nehraje hlavní roli Leonardo DiCaprio, nýbrž trenér Václav Jílek. Především jeho prostřednictvím má veřejnost poměrně jasnou představu, jak by se mužstvo pod jeho vedením mělo prezentovat. Potíž je v tom, že na trávníku je to vidět zatím jen v záblescích. I proto Letenští v předkole Evropské ligy nepřelezli hned první překážku.
Jílek přicházel v létě do Generali Areny s jasnou vizí. Opakovaně o ní hovořil, kolikrát i do velkého detailu. Převedení do praxe ale zatím drhne. Prosil o čas a trpělivost, zároveň však věřil, že během krátké letní pauzy dokáže alespoň v základních bodech naladit mužstvo na stejnou notu. Nyní, po odehraných sedmi soutěžních duelech, můžeme konstatovat, že se mu to stále úplně nepovedlo.
Ano, rudí působí živěji než v minulosti. Jejich hra se zrychlila, pro nezaujatého diváka určitě zatraktivnila. V utkáních Sparty padá hodně branek, nechybí zvraty, emoce, napětí. Tým působí dojmem, že je pokaždé v zápase a sahá po úspěchu. Ten se ale zatím dostavil pouze třikrát. To je úspěšnost nižší než padesát procent.
Jílkovu družinu totiž sužují především dvě přetrvávající nemoci.
