Příliš vzdálený azyl. Kladnu je „skoro doma“ v Praze lépe než Chomutově
Ohromná škoda, že nehrajeme blíž. Nepochybuji o tom, že si podobnou větu dost často během probíhající sezony říkají všichni, kteří mají s kladenským hokejem něco společného. S odstupem času se čím dál víc ukazuje, že chomutovský exil Rytířů, byť byl pro klub nejpřijatelnější volbou, není pro fanoušky dostatečně velkým lákadlem.
Věrnost dojíždějících skalních fanoušků na vytvoření domácí atmosféry nestačí. Hrajícího bosse Jaromíra Jágra může jen mrzet, že se na dočasném azylu nedohodl v Praze, kde se Středočeši po senzačním obratu nad Spartou (4:3sn) museli díky příznivcům cítit téměř jako doma.
Do nedalekého hlavního města se Kladeňákům zkrátka jezdí mnohem lépe než pod Krušné hory. Ukázal to hned úvodní střet s pražským rivalem v sezoně. Na pikantní bitvu mezi Spartou a Kladnem, kterou navštívilo 14 126 diváků, si našlo cestu mnohem více fanoušků středočeského mužstva. Rytíře „skoro doma“ parádně hnali i během nepříznivého skóre a vytvářeli jim daleko domáčtější atmosféru než v dočasném domově v Chomutově, kam chodí více lidí i na krajskou ligu(!).
Nejen hráči si náramně užívali kulisu, která jim v závěru třetí třetiny pomohla ke vzchopení, srovnání stavu z 1:3 na 3:3 a následnému oloupení velkého rivala při nájezdech. Fanoušci se blíže Kladnu cítili komfortněji a po celý zápas se snažili atmosféru ukořistit pro sebe. Vůči sparťanům si také hostující kotel dovolil mnohem víc než třeba na severu Čech. „Je tu ticho jako v kostele!“ znělo například často z kotle a ochozů, kde bylo více příznivců v kladenských barvách.
Se zaplňováním tribun v Chomutově je to nicméně horší. Před novou sezonou v extralize muselo být všem v kladenském klubu víc než jasné, že půjde o hodně těžkou sezonu. Rytíři přišli o domácí prostředí, jednu ze svých největších zbraní, když komplikovaná rekonstrukce stadionu vyhnala Středočechy do exilu. Přesun do Prahy nebyl proveditelný z mnoha důvodů, za vděk tak muselo Kladno vzít azyl u Pirátů.
Pod Krušné hory sice ti nejvěrnější pravidelně jezdí, jejich věrnost je ale na větší návštěvnost v hale slabá. Pokud nepočítám zápas s Litvínovem, ani na atraktivní zápasy s Třincem či Kometou se do příliš vzdáleného azylu nepodařilo nalákat víc než 1300 diváků. Klubu v čele s Jágrem nezbývá nic jiného než nadále brát náročný ročník jako výzvu, kterou touží zvládnout.
