Sparta dala najevo: Trucovat nepomůže. Birmančevič vyšel ze stínů, co se mu stalo?
KOMENTÁŘ JIŘÍHO FEJGLA | Vloni byl králem, letos, především po zimní pauze, spadl mezi „tuctové“. Veljko Birmančvič, srbský technik, střelec i bojovník, se v hierarchii fotbalistů Sparty sesunul mezi náhradníky. V enklávě útočníků byl najednou číslem šest.
Před ním se usadili Jan Kuchta, Lukáš Haraslín, Victor Olatunji, Ermal Krasniqi i Albion Rrahmani. Jaká to potupa!
Až ve středečním pohárovém duelu s Plzní (1:0) se vrátil do základu, postavil se vedle vyzkoušených kumpánů Kuchty s Haraslínem. Lars Friis opět oživil až legendární trojzubec, což přispělo k postupu do finále i velmi dobrému výkonu.
Šikula s čelenkou si na šanci prostě musel počkat. Může si však stěžovat? Možná na mírnou zdravotní nepřízeň, to je objektivní záležitost. Jinak ale vypadl z rotace vlastní vinou. Přece není Friis smyslů zbavený, těžko by ignoroval borce s velkou formou, o němž navíc moc dobře ví, co dokáže.
Birmančevič se však propadl do stínů, jak by napsal autor slavné ságy Pán prstenů J. R. R. Tolkien, především z důvodu, že
