Ostudné rozhodnutí jde za rozhodčím i delegátem. Proč šli v Rijece proti fotbalu?
KOMENTÁŘ JIŘÍHO FEJGLA PŘÍMO Z RIJEKY | Bylo to neuvěřitelné pozdní odpoledne, které se nakonec přes večer protáhlo až do noční seance. Nutno říct, že mokré seance. Motanice změn, posunování termínů, odklady rozhodnutí. Pak pachuť ze zpackaného zápasu Konferenční ligy. To vše se ve čtvrtek událo v Rijece, kde Sparta musel zůstat, aby v pátek dohrála duel Konferenční ligy.
Trenér Brian Priske poté společně s klubem vydal krátké prohlášení, kde naznačil, že rozhodně nebyl srozuměn s tím, jak okolnosti běžely. Když to mírně (ale asi jen mírně) nadsadíme, tiskovou konferenci radši odmítl, aby přes své diplomatické schopnosti, nevypustil do světa nějakou tu bombu. Střelu hněvu.
Nikdo by se nedivil.
Přitom v Rijece vše běželo k očekávanému konci. Předčasnému. Předpověď počasí, pohled na oblohu, varování místních - to vše mluvilo proti fotbalu. Přesto anglický sudí Robert Jones nechal hráče naskočit do ledové lázně.
Bylo to nesmyslné, v důsledku i ostudné.
Jasně, tlak termínů, tudíž klubů je značný, stejně tak nápor od vedení evropské asociace. Je potřeba, aby poháry běžely. Jenže tady šlo o zdraví a vedle toho o samou podstatu hry. Nebavilo to nikoho, fanoušky ani hráče. Kvalita se totálně ztratila, pochopitelně. Borci jeli v módu nějak to přežít. Přitom neměli být na plac vůbec vpuštěni.
Na duel se bude dlouho vzpomínat - v negativním.
