Síla současného Bayernu je extrémní. Rychlost, technika, presink, individuální kvalita. Prostě všechno. Západočeši vsadili na defenzivní kartu, ale ani to jim nebylo nic platné. I kdyby s Kozáčikem v bráně stála celá jedenáctka, bavorský gigant by stejně nasázel plno gólů.
Limberský, Petržela nebo Procházka patří k nejrychlejším hráčům v české lize. Jenže při sprintech vedle Robbena, Ribéryho a dalších vypadali jak nebohé kuželky. Hvězdy Bayernu byly všude rychleji a od úvodního hvizdu si dělaly, co chtěly.
Plzeň zkoušela odolávat mnohem silnějšímu favoritovi defenzivnějším rozestavením a co největším zahušťováním prostoru před vápnem. Nápad s „autobusem“ sice dobrý, jenže proti současnému Bayernu naprosto nefunkční.
Německý mistr si s početnou defenzivou poradil stylem, jako kdyby žádná plzeňská obrana neexistovala. Sebevědomí ze všech domácích borců tryskalo. Přesné přihrávky, důraz v osobních soubojích, hra jeden na jednoho. V každé herní činnosti ukazovali nebohým Plzeňákům, kdo je pánem na hřišti.
Jedné věci se ale hosté mohli vyvarovat. Někteří totiž nepochopitelně vypouštěli povinnosti dozadu. Místo, aby se po ztrátě míče sprintem vraceli na určené pozice, často jen z půlícího kruhu přihlíželi tomu, co Ribéry a spol. vyvedou...