S nově tvořeným národním týmem to nemusí vypadat tak strašně. Čeští fotbalisté proti Arménii především v první půli létali po hřišti jak utržení ze řetězu, hráli s ohromnou chutí. Jasně, slabší soupeř umetl cestu k útočným manévrům. Přesto herní projev omlazeného kolektivu vypadal pod taktovkou Karla Jarolíma velmi dobře.
Začátek utkání všechny fanoušky na stadionu i u televize musel příjemně překvapit. Ta tam byla nějaká ustrašenost či opatrnost, hráči začali pěkně zostra. Odvážné, agresivní napadání, přihrávky co nejrychleji směrem k soupeřově brance.
Arménci byli náročným stylem české jedenáctky evidentně zaskočeni a nebyli schopní velkého odporu. Hlavní hvězda soupeře Henrik Mchitarjan dostal v několika soubojích pořádně naloženo a raději se už před koncem první půle nechal vystřídat. Snad aby nenaštval trenéra Josého Mourinha, že se do Manchesteru United vrátil z reprezentace zraněný.
Vysoké tempo a agresivita při presinku se českému celku dařila držet celé utkání, byť trenér Jarolím o přestávce protočil kompletní jedenáctku. Lépe vypadala první půle, přeci jen z té sestavy asi vzejde víc hráčů, co vyběhnou v neděli do světové kvalifikace se Severním Irskem.
Generace hráčů ročníku 92 se pomalu dostává do ideálního věku, řada z nich se zabudovává v nových zahraničních klubech. Zajímavostí je, že trenér Jarolím postavil do první jedenáctky devět krajánků, což za časů Pavla Vrby nebývalo zvykem, víc se spoléhalo na hráče z ligy.
Povedl se návrat Václava Kadlece, v Mladé Boleslavi se představil ve výtečné formě a národnímu týmu momentálně určitě má co dát. Slušně vypadala i hra na dva útočníky. Systém s jednou věží ( Škoda , Necid ) a podhrotem (Kadlec, Vydra) by mohl fungovat.
Arménci nejsou úplným měřítkem pro srovnání s TOP týmy, přesto jde o slušný start před bojem o postup na šampionát do Ruska. Pozitivní energii a lehkou mysl Češi potřebují, aby mohli napravit zklamání z letního EURO.