Báro, pochyboval jsem, ale smekám. Lvíčata na EURO mě hluboce zklamala
KOMENTÁŘ MARKA SÝKORY | Běží doba prázdnin a dovolených, nastaly přestávky ve sledovaných sportech. Mně, člověku odkojenému hokejem, to tedy umožnilo zabrousit jinam a podělit se o názory na výsledky či dění v dalších odvětvích.
Přišla velká chvíle tenisu díky úžasným výsledkům především našich žen. Rok 2023 bude zapsán zlatým písmem. Počítejte se mnou. Únor: Barbora Krejčíková vítězí v Dubaji. Březen: Petra Kvitová v Miami. Květen: Karolína Muchová ve finále Roland Garros. Červen: Kvitová triumfuje v Berlíně, Kateřina Siniaková v Bad Homburgu. A zlatou pečeť přidává v červenci nenasazená Markéta Vondroušová na Wimbledonu, králi turnajů.
Přál bych jí, aby pokračovala ve zlepšování hry. Protože je mladá, čas na to má, talent určitě taky. A je levoruká, což je podle mě výhoda. Doufám, že nezpychne. Markétě je 24 let a má všechno před sebou, naopak Barbora Strýcová, už podruhé vítězka wimbledonské čtyřhry, v sedmatřiceti říká, že po US Open končí.
Asi před rokem přišla k nám domů s malým Vincentem. Chtěla poradit od mé manželky, která je neonatolog, s některými záležitostmi z hlediska vývoje dítěte. Využil jsem příležitosti a zeptal se na tenis.
