Nejdřív je třeba mít základy, pak se dá stavět střecha. Dosavadní filozofie Českého olympijského výboru měla velký smysl, protože sport v zemi se dostal do krizové situace a musel znovu podnítit zájem malých dětí, které dosud tloustly u počítačů.
První fáze byla víceméně úspěšná. Teď je čas investovat do o něco starších sportovců. To je důležitý úkol nového vedení ČOV v čele s Jiřím Kejvalem. A právě proto teď ČOV přichází s projektem s názvem TOP TEAM, do něhož má v příštích čtyřech letech přitéct 170 milionů korun.
Základy by tu byly. Na nějakém tom záhonku kdesi v Jablonci, Přelouči nebo Kroměříži možná už teď vyrůstají nové olympijské naděje. ČOV v posledních čtyřech letech zachraňoval to nejpotřebnější a ve spolupráci s Českou unií sportu a celým sportovním prostředím se mu to podařilo.
ČOV přerozdělil na mládež z podílů z hazardu miliardu a půl korun. Svým dílem přispělo i ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, které v příštím roce věnuje přímo klubům na sportování mládeže miliardu.
Jenže, co když se to povede a za pár let tu bude silná skupina dvacetiletých sportsmenů jako úroky z těchto investic?
Pokud by to bylo jako doteď, většina z těch talentů by narazila na hranice omezeného českého systému. Na úzké dveře do vrcholových sportovních středisek, na svět polosmluv odměňující mladé fenomény almužnou s nejasnou nadějí budoucího zlepšení. Věkové rozmezí mezi osmnácti a dvaadvaceti roky je v současnosti pro české sportovce zónou smrt. To se musí změnit.
Společnost musí pochopit, že peníze do rozvoje profesionálních sportovců v rámci stále neochabující všeobecné poptávky po špičkových reprezentantech dokazující možnosti národa na světovém poli, jsou nutnou podmínkou.
Deset medailí z Ria byl malý zázrak, přestože v nich kritikům chybělo víc zlatých. Byly to úspěšné příběhy navzdory systému, který jede naplno, ale zároveň se zadírá nedostatkem finančních pohonných hmot.
Na základech už se pracuje. Teď je ale třeba postavit střechu, aby nám stavba nezmokla a nepropadla se do sklepa. Reprezentace, jak ta vrcholovvá, tak její zástupci v citlivé zóně na hranici juniorských let, potřebují investice. Ve stovkách milionů. Bez nich budeme na haldu bronzových z Ria nakonec teskně vzpomínat.
Související články
