Končí jedna zlínská éra, s kapitánem Čajánkem odejdou žně
Jedna éra je u konce. Veleúspěšná a nejspíš neopakovatelná. Nejlepší generace historie zlínského hokeje se po dvou finálových letech loučí už ve čtvrtfinále play off. Kdo z fanoušků si vybaví děsivý rozjezd sezony, nemůže ronit slzy. Není to tak dávno, co se v klubu obávali pádu do baráže. Že se tým nakonec vyšvihl na šesté místo v základní části a poté sedm zápasů trápil favorizovanou Kometu, to je bonus, jehož by si měli ve Zlíně považovat.
Není žádná záruka, že to v příštích letech bude lepší. Spíš naopak. Klub je ekonomicky stabilizovaný jako už dlouho ne, ale nepatří k nejbohatším v extralize a neangažuje známá jména v nejlepším věku. Sázka na odchovance a hráče z blízkého okolí bude pokračovat, jenže na nové sbírání medailí to asi hned tak nebude. Proces obrody může bolet. Nemusí totiž u něho být trenér Rostislav Vlach, jemuž běží poslední dny smlouvy a sám nemá o své budoucnosti jasno.
Navíc už je jasné, že kapitán a hlavní lídr Petr Čajánek hrál včera poslední zápas své kariéry. Zlín zřejmě čekají těžké časy. Kdo není vsáknutý do dění v kabině, nedovede si představit útočníkův přínos pro celé mužstvo. Mladí hráči k němu vzhlížejí, starší ho naprosto respektují.
Dokonalá symbióza jedné party je tak nejspíš u konce. S Čajánkem dost možná odejde také jeho vrstevník Jiří Marušák, nejproduktivnější zadák. Další mazáci v čele s Leškou a Veselým by měli určitě pokračovat, ale jejich výkonnost už nepůjde nahoru. Je třeba najít nové tahouny, borce střední generace. A to bude problém. Ve Zlíně časem tohle čtvrtfinále a udatný boj v něm ocení.
