Video se připravuje ...
KOMENTÁŘ MIROSLAVA HORÁKA | Vezměte si papír, popadněte tužku a sepište seznam vlastností, jež obdivujete na Davidu Krejčím. Geniální nahrávky, skvělé čtení hry, výborná střela z první i zápěstím, vynikající schopnosti při vhazování. Něco na ten způsob tam asi máte, viďte?
Já na první místo dávám něco jiného. Normálnost. Obyčejnost. Upřímná civilnost. Zachovat si při takové kariéře a schopnostech náturu skromného a běžného kluka, to svědčí o mnohém. David Krejčí ale přesně takový je. Kluk od vedle, slušňák každým coulem. Gentleman k pohledání.
Dokud neskočí na led. Na něm se proměňuje v nesmlouvavou bestii, drtící soupeře důvtipem, chladnou hlavou, vyčůraností v nejlepším slova smyslu. Což pro oponenta bývá mnohem horší než útlak svalů a někdy až koňské síly. I proto si DK46 tolik lebedí ve svárech o Stanley Cup.
Český hokej v něm velmi pravděpodobně získá po Jaromíru Jágrovi druhého nejproduktivnějšího hráče historie play off NHL, k překonání Patrika Eliáše mu stačí dva body. A to už něco znamená.
V tomhle směru do sebe napěchoval kanadskou DNA. Základní část je pouze a jen nekonečná rozehra do bitev o všechno. Byznys a show do televize. Jeden by řekl, že Krejčího kreativní styl je jako dělaný do dlouhodobé části, opak je přitom pravdou.
V soubojích o Pohár jeho důležitost strmě roste, bere si odpovědnost na sebe a úřaduje. Při cestě za Stanley Cupem 2011 ovládl bodování play off, dva roky poté při prohraném finále znovu. Trochu pozapomenutá, přitom fantastická statistika. Zvlášť když k ní můžete připočítat další porci práce, jež se do světa čísel nepropíše.
Dosažená meta tisícovky startů na první scéně je symbolickou poctou pro sportovce, jakých naše země zase tolik neměla. Jen se o tom tolik nemluví a nepíše.
Je to klišé, ale pravdivé. Za Davida Krejčího víc než slova mluví činy. Nikdy se necpal před mikrofony a kamery, natož aby ze sebe dělal něco víc, než je. To spíš platil opak. Záměrné snižování vlastních zásluh, mávnutí rukou nad velkolepými představeními. Mít to v hlavě nastavené jinak, mohl být superhvězdou českého sportu. To kdyby k nepopiratelnému hokejovému kumštu přidal umění vtipně a žoviálně žvanit.
Ale takhle to je myslím mnohem lepší a přirozenější.
Něco mi říká, že David Krejčí se za pár měsíců s kariérou nadobro rozloučí. Přijde mi, že vše, co se dělo a děje, do sebe zapadá. Vrátil se na rok do Šternberku a Olomouce za nejbližšími, následně uspořádal velice důstojný a úctyhodný comeback do NHL. Celý tenhle příběh, pokud se nic nepokazí, může získat tu nejlepší možnou pointu. Může, nemusí.
Dokázal strašně moc. Nesčetněkrát víc, než se on sám a jeho rodiče domnívali. A to je na tom to hezké. Zbořil očekávání, dennodenním úsilím po mnoho let si vydřel prima život, aplaus tribun, vážnost své osobnosti. Středobodem jeho života je krásná a spokojená rodina. Té jistě bude chtít vracet, co mu obětovala. Považuje to za primární povinnost.
Slušný chlapec, no.
Témata:
sport, hokej, nhl, Jaromír Jágr, Stanley Cup, David Krejčí, Patrik Eliáš, National Hockey League, Sport na Heureka.cz
Související články
