Arogantní rytíř Pešán se místo řešení podstaty nabifloval svazovou mantru
„Budu mít kázání. Poslouchejte. Pijte vodu! A mně doneste pohár vína. Nebo rovnou lahev.“
Královská volba byl tento muž, vskutku! Chrabrý rytíř, který nastaví v českém hokeji pořádky a vyvede ho z doby absolutního temna! Filip Pešán. Spasitel.
Kolikrát už nás poučil o tom, že se neumíme chovat? Nesčetněkrát. Byl v Kanadě, byl v USA a tam poznal, že tady je to „kyselá realita“. Tak rád to připomíná, tak rád to říká. A má pravdu. Naše společnost není v ideální kondici a hokej už vůbec ne. Dá se ovšem říct, že to tak trochu víme i bez Pešána.
Co ovšem neví ani náš Král, je, jak z toho všeho ven.
Filip Pešán tvrdil, že ano. Své hráče v Liberci oblékl místo do teplákových souprav do slušivých obleků a kultivaci tím odstartoval vskutku z gruntu.
Že byl on sám dost často arogantní, výbušný a neslušný? „Jsem herec!“ odpovídal pyšně. Mirek Dušín, který hraje tak spolehlivě arogantního floutka, že mu jeho roli dokonale sežerete. Nebo je to jinak? A Mirek Dušín neexistuje?
Zkusme si přehrát jednu vyloženě „dušínovskou“ situaci z nedávné tiskové konference. Jen vyměňme kulisy.
Jsme na gymnaziálním maturitním plese. Jistý Marek Studený si na pódiu přebírá vysvědčení. Maminka s tatínkem dole u stolu pláčou dojetím. Chvíle krásně plyne, když vtom se u mikrofonu zjeví ředitel a řekne, že se mu vlastně nelíbí, jak Marek v posledních dnech studia pracoval. Neměl dobrý přístup, nepsal domácí úkoly a školu vůbec nehezky flákal. Ale co… když už dostal papír s celkovým hodnocením „prospěl s vyznamenáním“, tak mu ho nechme. Jen jsem chtěl, ať má kluk ostudu. Sálem se rozlehne ticho, babička pláče.
Asi jste pochopili, o jakou scénu šlo. Svým výstupem, kdy až po mistrovství světa ctnostný rytíř Pešán nakydal na devatenáctiletého jinocha hnoje, co se na něj vešlo, se shodil víc než kdy dřív. Je záhadou, proč tedy nechal Michala Teplého na šampionát vůbec odjet a proč tam onen nechvalně známý flákač hrál v prvním útoku a jeho čas na ledě pravidelně atakoval dvacet minut.
Od samého začátku se princ v lesklé zbroji pasoval do role vskutku renesančního člověka.
Proč jsem použil zažitý a tolikrát omletý termín? Pešána totiž skvěle vystihuje. Tohle spojení je synonymem multitalentovaného člověka, který se zasloužil o kulturní rozvoj a celkový posun v lidském myšlení. Přesně do takové pozice Pešán vystavěl sám sebe dávno před nástupem na hradní místečko v královském područí.
Z rytíře se stal Janem Husem. Kázal o nutné proměně společnosti,
