Sláva, nazdar výletu. Spláchnutá Sparta selhala proti Kometě ve všem
Nikdo nečekal, jak rychle ambice Sparty spláchne odpadová roura a s nimi představy o našlapané O2 areně a milionech korun na vstupném při dalších bitvách. Povídalo se, jak bude série dlouhá, že se může protáhnout na sedm zápasů. Jenže sláva, nazdar výletu. Tak zase někdy příště. Kometa pražský soubor písní a tanců vyřešila ve zkráceném řízení.
Čtěte iSport.cz v Googlu přednostně
Nastavte si iSport.cz jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Tomu teď nezbývá než vymýšlet, co by se mělo stát, aby dokázal Brno konečně vyřadit, případně vyhrát poslední zápas sezony, ještě než na téhle planetě přistanou mimozemšťané nebo ji po lidstvu ovládnou rybenky či jiné potvory.
Sparta nemá určitě horší obránce ani gólmany než Brno. Může se rozebírat, jak citelně chyběl aspoň jeden tvořivější a všestranný zadák typu Michala Čajkovského, jenž během sezony zamířil do KHL, nebo dřív Adama Poláška a Marka Ďalogy, kteří se vytratili tamtéž.
Brankáře lovila Sparta do poslední chvíle. Před sezonou bývalý sportovní manažer Patrik Martinec políčil na Romana Willa. Skončil v Liberci. Mladý Jakub Škarek mezi hodinami na gymnáziu a první ligou vychytal hezkých pár bodů. A taky připomněl jedničce Tomáši Pöpperlemu, aby neskončil jako ten, co se spokojí. Pro zbytek sezony však zůstal v Jihlavě, nevyšly námluvy s Jakubem Sedláčkem.
V Lize mistrů si sparťané udělali skvělou reklamu, ale na evropské scéně byli dobyvateli oni. Hráli zodpovědněji, pomáhali si navzájem. V extraligovém play off to bylo naopak. Za všechno nemůžou jen beci nebo brankář. Pražské těleso selhalo ve všem. Nezvládli to ani jeho lídři. V rozhodující fázi sezony nepotlačili svá ega natolik, aby to prospívalo týmu.
Vedle gólů vyráběli chyby, nebo si nedokázali poradit. Nejproduktivnějšího hráče Lukáše Pecha nenechala brněnská klíšťata nadechnout. Další ho nezastoupili. Někdy je lepší spíš dobře trénovat a zůstat v klidu. Obstát pod tak enormním tlakem žádné analýzy ještě nikoho nenaučily. Hráči mohli být přecitlivělí na rozbory a videa. To podstatné se odehrává na ledě. A v hlavách.
Týmy, které v posledních letech vyhrávaly tituly, stavěly do značné míry na patriotech a silném jádru místních hráčů okolo nich. Martin Straka a Jaroslav Špaček. Petr Čajánek a Martin Hamrlík. Martin Ručinský a Jiří Šlégr. Ti všichni toužili přivézt pohár tam, odkud vyšli. Jinde by na tom byli možná líp, ale svůj sen by třeba ani nenaplnili a tolik by je nehřál.
Třinec měl před pěti lety taky svého Peterka, Bonka nebo Varaďu, podobně na tom byl i Liberec. Nebo aspoň podle lidí kolem týmu. Brno nemá o nic víc vlastních odchovanců než Sparta. Ale i tam je tahle nota hodně cítit. I díky pobláznění fanatiků v hledišti a klubovém zákulisí.
Spartě tohle chybí, ztratila svoji tvář a jasný rukopis. K úspěchu potřebuje hvězdy, hotové hráče, i proto bere proklamovaný návrat k širšímu zapojení vlastních hráčů za své. Klubisté jako Jaroslav Hlinka stárnou, jiní paběrkují a nestačí dorůst. Když klubový boss Petr Bříza s vedoucím mužstva Pavlem Šrekem vyhrávali se Spartou tituly, stavěl tým výrazně na vlastních zdrojích. Doba se změnila, jakmile se někdo objeví, přeplatí ho jinde.
Odchovanci to ve Spartě taky měli vždycky těžší, spoustu jich nedocenila, dokonce byli vypuzeni. Miroslav Forman, jediný, kdo má v poslední době potenciál stát se ikonou, se na druhou stranu od první reprezentační pozvánky nepotkal s fazonou jako před rokem. Navrátilec Tomáš Netík se neosvědčil a skončil v Třinci.
Chicago Blackhawks v minulé sezoně po vítězství ve Stanley Cupu vypadli v prvním kole. A jede se dál. Průvany ve Spartě už zažili. Jiří Kalous na ostudě s Brnem nese podíl, další překotná změna by však mohla značit, že klub neví, kudy kam.
Nicméně posledním, který ji dovedl na vrchol, byl srdcař František Výborný. Znal mládež, byla tu náváznost. Jiné cesty nikam nevedly. Spartě by neškodilo pročíst si klubový rodokmen i s trenéry. Takový Jaroslav Nedvěd na něj může jednou navázat. Nebo Pavel Gross. Titul vybojoval jako hráč, o jeho comebacku se mluvilo už před časem. V německé DEL měl naposledy po ruce Miloslava Hořavu. Tahle možnost by Spartě neměla ujít. Když ne hned, tak co nevidět.
