Sparta opět dole v dole, ale mohlo být hůř. Krupp si musí s klubem dost věcí vyjasnit
Jeden nádech a šlus. Sparta ve čtvrtém utkání předkola už zase nepřipomínala tým, který loví sirky v krabičce poslední naděje. Připomínala však spíš vyhaslou partu horníků po těžké šichtě. Dole v dole taky skončila. Už zase. Zabereme, hej hou? Někdy jindy…
Vítkovice ukázaly, jak mají vyrovnaný kádr, každá z útočných směn umí střílet góly. Předchozí zápasy série rozhodovala většinou formace Ondřeje Romana, tentokrát to byla čtvrtá lajna s uzdraveným Patrikem Zdráhalem. Rozhýbala skóre, z rychlého brejku nejprve zasunul Šimon Stránský, třetí a vítěznou trefu obstaral Lukáš Kucsera. Tyhle branky zatloukly sparťany ještě hlouběji. Na hokej se budou zase jen dívat. A třeba zase společně jako loni. Uwe Krupp to možná ještě netuší. Může to pro něj být další z mnoha překvapení.
Od člověka s jeho trenérským i hráčským renomé se čekaly obrovské věci. Jednu dobu tým vedl extraligu, ale nakonec nepostoupil ani do čtvrtfinále. Výsledek stejný, jako vykázali Kruppovi loňští předchůdci, snad jen, že v předkole vyhrál aspoň jeden zápas. I to ale naznačuje, že v trenérovi to nejspíš nebude. A stejně tak rozčarován musel být sám německý obr z toho, co v klubu s tak věhlasným jménem Sparta všechno zažil, jak se sliby rozcházely s realitou. Třeba pokud jde právě o složení mužstva.
Především, celou sezonu týmu chyběl zkušený lídr. Hráč, který třeba ani nemusí trhat sítě a lámat rekordy v produktivitě, do kabiny však vnese pořádek, dokáže tým srovnat, nabudit, vést vlastním příkladem. Někdo jako v Plzni na začátku Jiří Novotný, se kterým Sparta v létě taky jednala, ale nedohodla se. Nebo jako na konci ročníku Jaroslav Hlinka, který po trochu divokém rozchodu zase přišel a jako správný srdcař pomohl. Jen už bylo trochu pozdě.
Dlouhodobé zdravotní problémy Daniela Přibyla jsou taky dostatečně známy. Po návratu ze zámoří měl být prvním centrem, nestalo se. Vedení však už žádnou náhradu nepřivedlo. Naopak, klub se před závěrem základní části zbavil i dalšího špičkového centra Petra Vrány. Zamířil do Třince za Robertse Bukartse, což se ukázalo jako obchod z pohádky o dědečkovi, který měnil, až vyměnil.
Lukáš Pech dovede hryzat jak termit, ale všechno utáhnout nestíhal. Přesto to byl on, kdo v těžkém období dostal od sportovního manažera Michala Broše veřejně nejvíc naloženo. Janu Buchtelemu byla kdysi prorokována velká budoucnost. Pokud není zrovna zraněný, jeden by si myslel, že dneska na ledě vídá jeho věrnou kopii z muzea voskových figurín. Někteří jiní hráči zestárli nebo ustrnuli na stavu, kde byli před dvěma, třemi, čtyřmi lety. Dál se neposunuli. Mladíci jako Lukáš Rousek nebo Kevin Klíma jsou velké přísliby. Jenže tým zatím táhnout taky nemůžou.
Před rokem byla sezona po porážce v předkole považována za velký propadák. Tentokrát Sparta vyhrála jeden zápas navíc, sezonu však končí ze všech nejdřív. Mohlo to však být mnohem horší, chybělo málo a nebyla ani v play off. Desáté místo je reálným obrazem kvality mužstva v jeho současném stavu.
Otázkou je, co se bude dít dál. Mluví se o dalších odchodech, včetně Brošova, stejně jako jiných výrazných změnách, možná i majetko-právních. Uwe Krupp má smlouvu ještě na rok. Kdyby musel obejít, klub popře to, co před sezonou nastolil a v čem by měl pokračovat. Pokud by Krupp měl zůstat, musí si napřed s klubem dost věcí vyříkat a ujasnit. Jestli ještě sám bude mít zájem.
