Bývalý rebel může Ligu mistrů vyhrát. A co nakazit extraligu?
Ještě v roce 2017 byl pro Hradec víc letní Mountfield Cup než Liga mistrů. Legendární věta bosse Miroslava Schöna? Cíl jsme splnili, vyhrát Mountfield Cup, co nejdříve vypadnout z Ligy mistrů. A přisadil si, jak s Hradcem tuhle soutěž hrát prostě nechce. Vedení soutěže jelo požár hasit do Prahy a pro klub se požadovaly přísné tresty a pokuty. Petr Bříza, hlavní ambasador v Česku, málem dostal záchvat a s ním vedení extraligy taky. Muselo žehlit průšvih.
Pravda ovšem je, že když šéfové ostatních českých klubů vlezli do koupelny a zhasnuli, se Schönem souhlasili. Liga mistrů jim čerpala peníze. Logicky tahle praktika nevoněla. Brblání a nadávání prostě chápete. Teď jsou časy lepší, peněž postupně přibývá. A je hezkou ironií, že ten velký rebel, který křičel, jak nechce v Evropě hrát, nastoupí v roce 2020 ve finále.
V tuhle chvíli je motivace se dostat co nejdál, nejen kvůli reklamě v zahraničí, ale i kvůli zajímavému bonusu. Jen za postup do finále dostane Hradec přes 3 miliony korun. Je to stejná částka, jakou si Frölunda vydělala za celou sezonu před třemi roky, když porazila ve finále Spartu a Ligu mistrů vyhrála. Je dobře, že grafy a sliby, jak jednou bude soutěž zajímavá i finančně, se dokázaly proměnit v realitu. Stamiliony tady asi nikdy do kasy nepřitečou. Na druhou stranu, v hokejovém prostředí je už tohle slušný balík a s postupem do finále se dá i něco vydělat.
Jedna věc na českém postupu musí bavit zaručeně nejvíc. Způsob. Když jste viděli dvojzápas Hradce s Djurgardenem, praštilo do očí, že český tým uměl ten švédský přehrávat, dobře měnit tempo hry, stíhat pohyb. Pardon, změna, být rychlejší. Proč takhle aktivní hokej nevidíte moc často v extralize? Ano, to je právě otázka. V hráčích to evidentně je. Proti sobě stála dvě mužstva, která chtěla vyhrát. Chybělo to opatrné, že se spíš couvne a počká na přesilovku.
I v tomhle se Hradec musel pod Vladimírem Růžičkou změnit. Evidentně začala fungovat trenérská symbióza, tohle je mix ofenzivní divokosti, kterou má tak rád Tomáš Martinec, druhý trenér, s Růžičkovým pohledem na zodpovědnou defenzivu a silné trenérské tahy během zápasu. S tímhle stylem může Hradec soutěž klidně vyhrát. A nejen tuhle, ve které se dostal do finále. Bylo by fajn tímhle stylem nakazit extraligu. Pak by to teprve byl produkt, kde se bavíte a který se může klidně zavírat.
