Extraliga by měla hrát, ne čekat. Velkou výhodou klubů je šéf svazu Král
KOMENTÁŘ PAVLA RYŠAVÉHO | Papírový start extraligy se blíží, 17. září se má všechno roztočit. Ano má, s jistotou si termín v kalendáři kroužkovat nemůžete, spíš je lepší tam držet otazník. Kluby se pořád nedomluvily, jestli chtějí za současných podmínek hrát hokej, nebo ne. Plná hlediště si mohou ale dopředu škrtnout, to je v tuhle chvíli vlastně jediná jistá zpráva, kterou hokej má. Takže i tutové peníze za prodej permanentních vstupenek plavou v dáli pryč.
Na první pohled zaráží, jak blízko je start soutěže – a vlastně z organizačního pohledu i daleko. Kluby sice společně vydaly na konci srpna jakési prohlášení, že nastoupit chtějí. Jenže požadují jasně stanovené podmínky, za jakých se bude hrát, jaká budou opatření spojená s pandemií, a taky jaké budou finanční náhrady za ušlé zisky, případně za testy na koronavirus.
Konkrétní částky od nich ale dosud nezazněly. Plány zatím taky ne. Jenom vzkaz, že potřebují pomoc. Ale jakou? Velkou. Nejlépe maximální.
Není tajemstvím, že uvnitř hnutí zuří jeden zásadní rozpor. Pokud se nepustí lidi na zimáky, nemá cenu hrát vs. Musíme hrát, dokud to nezakáže stát. Oba tábory přitom argumentují tím samým. Pokud dojde na jinou variantu, než prosazujeme, na hokej bude mít fatální dopad. Všem jde zároveň o to samé: zachránit vlastní klub, udržet pokud možno co nejsilnější hokejovou značku.
Jen názory, jak toho dosáhnout, se výrazně liší.
V tuhle chvíli je velkou výhodou extraligy Tomáš Král, byť sama to neslyší moc
