Pardubice jsou nahoře, umí hrábnout. Na koncert se ale teprve čeká
Chtěly patřit do špičky, což Pardubicím vychází, drží se nahoře. Pozitivních aspektů v jejich hře najdete poměrně dost, dobře sezonu rozjel Robert Říčka, v bráně jde nahoru Dominik Frodl, bodové sucho Anthony Camary je pryč a tým umí obracet výsledky, plus držet těsný náskok. Ale zatím je vidět i jeden docela zásadní handicap. Abyste řekli, že všechno šlapalo na 100 %? Asi jen jednou, v prvním kole proti Plzni, jinak vždycky najdete nějaké „ale“.
Pravda, významným faktorem může být, že hned proti Plzni vypadl na dlouhou dobu Ondřej Roman, takže se rozpadl nejlepší útok s Říčkou a Davidem Ciencialou. Tím pádem se muselo do sestavy hned sahat a točit s ní. Jenže objektivně zkrátka platí, že tým ze sebe nedovede vykroutit maximum najednou.
Máte pocit, že Dynamo se až příliš často dovede pohodlně přizpůsobit soupeři, převezme jeho tempo, nediktuje ho. Hodně zápasů vyhrálo tím, že má v kádru silné individuality, které v klíčovém momentu udělaly rozdíl. Ale taky se silnou soupiskou čekáte, jak přijde utkání, kdy do sebe všechno zapadne a nadupané Dynamo zvládne excelovat. Ne po kouskách zápasu, celý.
Že to byl zápas se Zlínem? Ne, výhra 5:1 vypadá sice pohodově, ale nesmíte zapomínat na obří hrubky v úvodu, kdy Pardubice mohly klidně ztrácet 0:4 a jen díky Frodlovi se manko udrželo na hodnotě 0:1. Tady najdete asi největší nešvar týmu, výpadky. Pravidelně přichází blackout, který občas Dynamu bere i body. Ne vždy se na něj podaří zareagovat.
Vše se pořád točí kolem momentu, že nepřichází zápas, kdy šlape celá sestava. Vždycky někdo exceloval, ale zato jiný nebyl vidět. Jednou byl neudržitelný Říčka, příště Camara, pak Blümel, jindy dominoval válečník z defenzivy Kolář, nebo braly dech nahrávky beka Košťálka. Ale od prvního kola se nikdy ještě nestalo, že by se tohle všechno dalo dohromady a Pardubice soupeře rozšláply. Na to, kolik je v týmu kvality, jsou jejich body často až příliš upocené. Samozřejmě, že tenhle způsob výher má taky svoji cenu a ne úplně malou.
Jen si říkáte, jestli vůbec přijde den, že se celé Dynamo dobře vyspí, nají, nepřizpůsobí se, a opravdu všichni všechno vybalí. Zatím totiž pořád cítíte, že dost věcí vrže. Na vyložený koncert se čeká.
