Chyba v úsudku. Průměrný Kaut je minulost, raketa letí nahoru
BLOG PAVLA RYŠAVÉHO | Říká se, že někdy musíte udělat krok zpátky, abyste vyšlápli tři nahoru. Kolik jich zpátky udělal Martin Kaut? Možná víc než jeden. Každopádně natankoval správný benzín, že letí vzhůru jak raketa. Útočník se vrátil po pěti letech v Americe. Zlepšuje se v každém zápase, patří mezi hlavní postavy Pardubic a na rovinu přiznám, že mě překvapil. Nečekal jsem, že bude tak dobrý a tak výrazně se začne hrabat na pozice, kde být měl.
Dobře si pamatuji jeho drajv a zápal, který dával do každého střídání před draftem. V sezoně 2017/2018 bylo hodně cítit, když Martin Kaut skočil na led. Bylo mu 18 let, dělal velké pokroky. Jeho hlavní zbraně? Rychlost a už tenkrát dobrá střela. Nebyl líný na krok, chtěl být úplně všude. Ano, asi byste našli chyby při bránění. Ale to k takovému věku patří.
Daleko lepší je, když se teenager rve do šancí, vymýšlí a z každého jeho střídání máte pocit, že ho hokej šíleně baví.
Bavil úplně vším. Je to detail, ale i jeho splašená bezprostřednost, když slezl z ledu, byla kouzelná. Uměl si tím získat fanoušky, přáli jste mu. A když se do něčeho sem tam zamotal, vytasil svůj úsměv. Chlapi by s ním šli nejradši na pivo, děvčata do kina a starší dámy mu nejradši upekly bábovku.
A tohle jako kdyby v posledních letech vyprchávalo. Na chvíli se ukázal v extralize při covidové pauze za mořem. Nikomu se kritika neposlouchá lehce, analytik zamrmlá, že se jedná o malý vzorek. Ale faktem je, že ve čtyřech zápasech působil spíš jak leklá ryba, trochu jako mistr hokeje, hráč kolem čtyřicítky. Tajfun, díky němuž byl tak výjimečný, se vypařil.
