Během jednoho týdne hned dva konce cyklistických kariér. To není úplně obvyklé. V případě Romana Kreuzigera se to už tak nějak čekalo, to ano, ale u Petra Vakoče to byl blesk z čistého nebe. V každém případě se s tím bude muset česká cyklistika a fanoušek srovnat.
Nebude to však jednoduché. Ve World Tour, tedy nejvyšší kategorii silničních závodů, zbývá už jen trojice Čechů: Josef Černý, Jan Hirt a Zdeněk Štybar. A ačkoliv „Štyby“ má stále chuť do závodů, na desetiletou kariéru už to v případě téměř šestatřicátníka není. Musíme tak doufat, že se objeví noví, mladí, kteří se jen tak nezakecají a budou předvádět dobré výsledky.
Ještě se ale vrátím k dvojici odchozích. Za poslední tři roky, kdy jsem s nimi spolupracovala a potkávala se na některých závodech, jsem měla možnost a čest poznat je trochu lépe než běžný fanoušek. A ačkoliv povahově a svou otevřeností jsou, dalo by se říci, pravé opaky, s oběma se mi pracovalo dobře.
Vakoč už na první pohled a na všechny působí jako velký sympaťák a dobrák, což také je. Byl vždy ochotný povídat si jak o závodech, tak otevřeně i o nehodě, která ho potkala, ale třeba i stravování sportovce nebo o životě v Andoře.
Naopak Kreuziger navenek působí mnohem víc uzavřeně. Ale když ho poznáte trochu lépe, a on vás, také umí povyprávět o zajímavých věcech. I z tohoto důvodu budou v dalších letech české cyklistice chybět.