Pasta se ještě rozjede. Slabší gólman, nepostradatelný kápo a (ne)hokejová hala
PRVNÍ DOJEM ZDEŇKA JANDY | Pořádně ostrá zkouška hned na úvod hokejového šampionátu. Repete loňského finále. Skvělá bitva, která ukázala sílu obou soupeřů. Zápas proti Švýcarsku příliš nevyšel gólmanské jedničce Karlu Vejmelkovi, jistě se ještě víc rozjede David Pastrňák, který ale už takhle ukázal, co umí. Zaujali i nováčci… Co atmosféra? A proč stadion v Herningu není správná hokejová hala? Čtěte první dojem přímo z dějiště letošního MS.
Hlavní události
Klasický Červus. Co už na něj říct? Prostě kapitán, který ani ve 39 letech nepolevuje. Zahodil zklamání z finále extraligy a proti Švýcarům ukázal, proč je nepostradatelný. Nejen, že rozhodl prodloužení, ale podařilo se mu během první třetiny vyburcovat nevýrazný tým... Nakonec posbíral tři body. Je to prostě správný kápo, který klidně může zvednout po šampionátu znovu pohár...
Změna po první třetině. Možná jste se i vy, kdo jste zápas sledovali u televize, sami sebe ptali: Tohle není ta hra, kterou Češi před rokem zatápěli soupeřům, že ne? Nebyla. Úvodní minuty první třetiny byly z českého pohledu nevýrazné a mdlé. Chyběla agresivita, lepší bruslení. To, co šlo Švýcarům, nešlo Červenkovi a spol. Ale potom přišla proměna. Česká hra byla mnohem víc cítit a přišel zasloužený obrat. Jenže následně zabrali i Švýcaři, kteří také otočili stav. A drama pokračovalo.
Neuznaný gól. V době, kdy obhájci titulu byli v úvodu v útlumu, mohlo být ještě hůř. V šesté minutě skórovali, opět po krkolomném (ne)zákroku Karla Vejmelky přišel zásah do odryté klece. Jenže zaúřadovala česká podpora u videa (Denis Havel a Jakub Zelenka), která si správně všimla, že šlo o švýcarský ofsajd. Pro Čechy to byla spása. Kdo ví, jestli by se po další ráně takhle zvedli.
Přesilovky. Čekalo se, že by mělo jít o hlavní českou zbraň. Je a snad ještě i bude. Národní tým při nich skóroval dvakrát a ukazuje se, že hlavně spojení Pastrňák – Sedlák – Červenka a Hronek, torpédo na modré, může být mimořádně účinná zbraň. Na tuhle spolupráci je radost se dívat, k tomu se umí přidat i důrazný Stránský.
Pastrňák se rozjíždí. Všichni čekali, co David Pastrňák předvede. Logicky. Když ho hlasatel představoval, sklidil největší aplaus. Je to globální hvězda, miláček českých fanoušků. I těch v Bostonu… Bylo na něm znát, že delší dobu nehrál. Ukázal záblesky geniality, ale také pár momentů, které mu nevyšly. Třeba slabší bránění před čtvrtým gólem Švýcarů. Navíc neproměnil samostatný nájezd. Po utkání o tom i vtipkoval... Ale získal dva body, ukázal, jaký je hráč. A jeho přihrávka v prodloužení? Lahůdka!
Kdo mě zaujal
Jiří Ticháček. Na to, že je to pro něj první šampionát, na který se dostal i díky shodě okolností (zranění šampiona Michala Kempného), na něm nebyla znát nervozita. Počínal si statečně, nehrál zbytečně zadrženě. Jako sedmý bek se dostával na led pravidelně, nechyběl ani při oslabení. Dostal se i do velké šance. Jako dobrému bruslaři mu širší led nedělá problémy. Známka: 7/10.
Filip Zadina. Další povedená premiéra. Dobře napadal, připsal si dva body. Vstřelil vyrovnávací gól na 2:2, kdy sice měl už lehkou práci, ale každá branka na mistrovství se počítá. Výtečnou práci při clonění ukázal bourač Daniel Voženílek. Zadina si zahrál i při přesilovce. Dokázal, že jeho dobré výkony během sezony nebyly náhodné a na reprezentaci už si věří. Známka: 7/10.
Kdo mohl ukázat víc
- Karel Vejmelka. Pro něj zápas blbec. Pořádně si nesáhl na puk a už dvakrát inkasoval. Nejdřív z velkého úhlu, potom se ukázalo, že puk mohl být tečovaný. Ale i tak bylo s podivem, kudy nad ramenem mu puk do branky prošel. Následně inkasoval podruhé, z českého pohledu naštěstí předtím byl ofsajd, takže gól nebyl uznaný. Potom inkasoval ještě třikrát. Ne, že by vyloženě propadl, i on sám musel cítit, že úspěch na šampionátu vždycky stojí na brankáři. A tohle nebyl ten výkon. Ale je třeba ocenit, že i po slabších chvílích potom tým dokázal podržet. Známka: 5/10.
Jak to zvládli trenéři
- Radim Rulík. Klíčové bylo, že se mu podařilo po nevýrazné třetí části mužstvo oživit. Vtisknul mu už herní projev, který byl úspěšný v Praze. I realizační tým musí fungovat jako TÝM, takže je třeba ocenit, jak se úspěšně vypořádal s trenérskou výzvou při druhém švýcarském gólu. Videokouči správně vyslali signál: Vezměte si výzvu. Byl to správný krok. Na prodloužení trenéři nejdřív dali na buly Sedláka, pak ho stáhli, naskočil Pastrňák. A z další akce vykouzlil vítězný gól. Maličkosti, které rozhodují…
Atmosféra
Praha to není a nebude. Nebýt loňského mega zážitku z Prahy, mohlo by se i zdát, že atmosféra v hale Jyske Bank Boxen je skvělá. Byla. Švýcarští i čeští příznivci patří k těm nejhlasitějším a nejvášnivějším. Takže dělali, co mohli, pomohla i tribuna na stání, která už na šampionátech nebývá k vidění. V aréně se na ní sešli příznivci obou táborů, kteří se vzájemně překřikovali, byly slyšet klasické zvonce. Jenže Praha prostě nasadila laťku obrovsky vysoko.
Podivná hala… Jsou to maličkosti, ze kterých je ale vidět, že v Herningu se hraje v hale, která prostě není hokejová. V zákulisí je slyšet: Jak je možné, že IIHF to dá zrovna sem? Provizorní kabiny, zmatené průchody, které jsou během přestávek neustále zacpané. Když čeští hráči chtěli po první třetině do kabiny, museli čekat, protože jim v cestě stála rolba…
Návštěva: 10 500
