Těsně před odletem na mistrovství světa do katarského Dauhá kovanou slávistku Zuzanu Hejnovou nabudilo suverénní vítězství sešívaných na Letné. A na šampionátu v poušti bude mít sama vysoké cíle. „Uděláme všechno proto, abych získala medaili,“ slibuje dvojnásobná mistryně světa z let 2013 a 2015.
Co jste říkala výsledku derby „S“?
„Já jsem na fotbale nebyla, protože na Spartu nechodím… Sledovala jsem to v televizi, samozřejmě mám velkou radost.“
Mimochodem, máte doma taky nějaké plyšáky?
(úsměv) „Mám, docela hodně… Nejoblíbenější talisman nosím všude s sebou, mám i jiné. Myslím, že od Slavie byl výborný nápad tohle udělat. Myslím, že co Sparta vymyslela, se jim úplně nepovedlo. Slavia to vzala za lepší konec.“
Pojďme k atletice, jak vám zní, že se jedete už na své osmé mistrovství světa v řadě?
„Trochu se mi přitížilo, když jsem slyšela, že je už osmé… Já myslím, že jsem dobře připravená. Uděláme všechno proto to, abych získala medaili. Jestli se to povede, netuším. Bude záležet na spoustu okolností. Udělám maximum, abych procházela všemi koly a to nejlepší předvedla ve finále.“
Renomovaný magazín Track and Field News ve vás vidí jedinou českou medailistku šampionátu, co si o tom myslíte?
„Vyhlídky nejsou úplně veselé, ale máme v sobě obrovskou bojovnost, že nás tíha situace motivuje. Myslím, že tam je pár lidí, kteří by medaili mohli urvat, i když teď to tak nevypadá. Že já nesu takovou tíhu? Já to neberu, stejnou tíhu může nést Nikola (Ogrodníková), Bára (
Špotáková
), Kuba (
Vadlejch
) má šanci na medaili. Beru, že je tam víc adeptů, uděláme maximum, abychom medaili získali.“
Nezlobte se, ale co zdravíčko?
„Zdraví drží, furt to klepu. Jsem radši, když se mě nikdo furt dokola neptá…“
Vloni před evropským šampionátem v Berlíně fit nevydržela, dá se situace srovnat s tou současnou?
„Vloni jsem věděla, že by se musel stát zázrak, abych něco zaběhla. Před Berlínem to bylo takové, že jsem si řekla, že to zkusím. Byla jsem strašně bolavá, byla to taková loterie - buď mě to tělo do závodu pustí, nebo ne. A nepustilo, takže to byla úplně jiná situace. Teď jsem zdravá, jsem dobře připravená. Poslední tréninky byly super, teď odjíždím úplně jinak naladěná. Budu se chtít poprat o co nejvyšší příčky.“
Klapnul plán vzít s sebou do výpravy vaši osvědčenou jihoafrickou fyzioterapeutku?
„Jede, mám radost. Pro ni je to samozřejmě těžké, je dlouho z domova. Teď byla s Niekerkem (světovým rekordmanem na 400 metrů Waydem van Niekerkem – pozn. red.) přes tři týdny v Itálii, s námi odlétá na celou dobu. Já jsem o to poprosila, Honza Netscher jako šéftrenér se za mě postavil, dohodl to. Trvalo to nějakou dobu, ale nakonec mi bylo vyhověno, jsem za to hrozně ráda. Jede s týmem pro všechny. Ptala jsem se ostatních atletů. Spousta lidí ji využije, jsou rádi. Práce bude mít dost.“
Co jste dělala od vašeho posledního závodu, v němž jste na konci srpna skončila ve finále Diamantové ligy v Curychu čtvrtá?
„Od té doby jsem hlavně trénovala, už jsem nechtěla závodit. Vynechala jsem závod Evropa vs. Amerika, protože už jsem měla pocit, že jsem závodila hodně. Potřebovala jsem trénovat a dobít baterky. Povedlo se to, byli jsme v Nymburce na soustředění, všechno probíhalo dobře. Minulý týden v Praze trénovala jednofázově. Uteklo to tak rychle, že ve středu letíme.“ (úsměv)
Souhlasíte, že bude vaše disciplína po nedávném světovém rekordu Američanky Dalilah Muhammadové a zlepšení její talentované krajanky Sydney McLaughlinové jedním z hlavních hitů šampionátu?
„Obecně bude na ženské i chlapské překážky upřená velká pozornost. Což je dobře, aspoň tam bude velká podpora a diváci nás poženou k větším výkonům. Já jsem za to ráda, že zrovna překážky budou vidět. Je to určitě tím, že se běžel svěťák, kluci jsou kousek od svěťáku, dá se očekávat, že ho budou atakovat, takže je to jedině dobře.“
Může padnout v Dauhá ženský světový rekord, který od července drží Muhammadová výkonem 52,20 sekundy?
„Těžko říct. Jestli může, tak si myslím, že ho zaběhne Sydney McLauhglin, ale řekla bych, že v tříkolovém závodě se to očekávat nedá. Je hrozně náročné běžet ten třetí běh, kolikrát se běží rychleji semifinále, úplně si nemyslím, že rekord padne.“
Američanky mívají na vrcholných akcích často problémy s náročným systémem tříkolového závodu, může to být znovu vaše výhoda?
„Já myslím, že ony se už docela naučily běhat i tříkolové závody, dřív s tím mívaly větší problémy. Ale šance je určitě větší, protože některé z nich jsou schopné během trati udělat několik chyb a můžou se samy vyautovat. Šance se s větším počtem kol zvyšuje, ale zároveň si myslím, že jsou na to připravené.“
Jak vidíte soupeřky z jiných států?
„Jsou tam dvě Jamajčanky (Claytonová a Russellová), těžko říct, jak poběží. Claytonová mě porazila v Londýně, dala si tam velký osobák. Těžko očekávat, jestli si dá osobák znova přímo tam. Z Evropanek přijede Lea (Sprungerová), pak Ryžiková, ale ty jsem v sezoně vždycky porazila. Na ty si věřím, bude to hlavně velký boj s Američankami.“
Může to být vaše poslední mistrovství světa?
„Uvidíme podle situace. Úplně se to nedá takhle říct, jestli bude poslední, nebo nebude. Když mi to pořád bude běhat, tak nevidím důvod končit. Samozřejmě je to čím dál náročnější, ale když jsem ještě schopná se na každém závodě umístit na bedně, tak mi přijde smutný najednou z toho vypadnout. Až mě začne doma někdo porážet, tak skončím. Ale to bych mohla běhat do čtyřiceti… Až mě to přestane bavit a přestane mě to jít, bude nejvyšší čas. Zatím nad tím nepřemýšlím. Hlavně mě nic nebolí. Když mě nic nebolí, je to fajn, když začne bolet, to by člověk nejradši skončil ze dne na den…“
Témata:
fotbal, derby, atletika, sport, Zuzana Hejnová, SK Slavia Praha, FORTUNA LIGA, Sport na Heureka.cz
Související články
