Přišel do místnosti, kouknul na čokoládový dort a uznale pokýval hlavou. Teprve pak se americký tyčkar Sam Kendricks, dvojnásobný mistr světa, chytil za hlavu a vykřikl: „Aha, jasně! To je od vás milé.“ Právě den před Zlatou tretrou Ostrava slaví 28. narozeniny. Kromě dortu dostal od zástupců města i stylové mýdlo z aktivního černého uhlí. „Skvělé, je třeba zůstat čistý,“ pousmál se Kendricks. „Opravdu to vypadá jako uhlí. Nebudu z toho mít černý obličej?“
Narozeninové párty sám většinou neplánuje. Ani jeho rodina. Málokdy je totiž zrovna doma, většinou je na závodech různě po světě. „Většinou jsem na cestách, ale slavím rád,“ usmíval se Kendricks, který před rokem posunul rekord Zlaté tretry na 593 centimetrů. „Oslavuji tam, kde zrovna jsem. Ale tenhle dort je skvělý! Plný třešní, že byste v nich mohli plavat jako v bazéně. Cítím se tady skvěle a vítaný, jako doma. S rodinou to oslavím za týden. Až se vrátím domů.“
Na nedávných závodech v Lausanne se Kendricks dostal přes magických šest metrů. Přesto zůstal s parádním výkonem 602 centimetrů druhý za famózním Duplantisem (607 cm). „Někdy to tak je,“ pokrčil rameny. „Začal jsem závodit se světovým rekordmanem (kouknul na vedle sedícího Renauda Lavillenieho) a teď závodím s jiným. Takže jsem asi nejlepší loser na světě.“
Šest metrů by chtěl skočit i v Ostravě. „Zkoušel jsem to třikrát, měl na to šest pokusů,“ připomněl předešlé účasti v Ostravě. „Možná to na sedmý, osmý nebo devátý pokus vyjde. Máme tady dobrou skupinku. Já držím rekord mítinku, ale Reunaud je veterán Ostravy (Lavillenie držel rekord před ním). Hlavně budu muset vyhrát, musím skočit velmi vysoko.“
Co s dortem? Když se s ním fotil, poznamenal, že sám nic podobného nikdy neupekl. „Vaření se Samem,“ smál se do objektivů jako na přehlídce sladkostí. „Doneste ho prosím na hotel a řekněte, že to je dort od Sama pro všechny. Ať si každý dá.“
