Ze zákulisí filmu Zátopek. Helsinky byly v Brně, nové přátelství Issové

Obdiv k Emilu Zátopkovi rostl v režisérovi, scénáristovi a producentovi snímku Davidu Ondříčkovi od jeho devíti let, kdy mu tatínek vyprávěl slavnou historku, jak Zátopek uhnal vlčáka, která se objevila v povídce Oty Pavla „Jak tenkrát běžel Zátopek“. Jako první přišel s nápadem nápadem natočit Zátopkův příběh před lety hudebník Jan P. Muchow. „Všem se nám ta idea líbila. Cítili jsme, že to je velké téma, od začátku jsme věděli, že to může být velký film,“ říká další producent Kryštof Mucha.

Ondříček si pro hlavní roli vyhlédl herce Václava Neužila, který se v přípravě doslova proměnil do kůže legendárního vytrvalce. Začal běhat pod dohledem běžeckého kouče Jana Pernici, zhubnul osm kilo a na plátně se Zátopkovi podobá nejen fyzicky, ale také způsobem běhu nebo posazením hlasu a severomoravským přízvukem. „Já jsem kvůli Emilovi dlouho běhal a sáhnul jsem si na své dno. Díky tréninkům s Honzou Pernicou jsem zažil absolutní vyčerpání. Obohacuje to, ten běh vám dělá euforii,“ vzpomínal Neužil. Jeho sportovní výkon ocenil i Pernica, který si ve filmu zahrál švédského maratonce Gustafa Janssona. „Bohužel musím říct, že je hodně dobrej, stojí mě to hodně sil,“ usmíval se Pernica.

Také Martha Issová se do podoby oštěpařské šampionky Dany Zátopkové dostávala pod odborným vedením Rudolfa Černého. Na jednom z prvních tréninků na Julisce potkala také Barboru Špotákovou. Skamarádily se spolu a také Špotáková pak herečce radila. „Především mi Bára pomohla při házení. Byla to ona, kdo přišel s důležitou myšlenkou. Říkala: Kašlete na trénink oštěpu, jak se hází dneska, a zaměřte se na Danu. Na její specifické věci,“ vysvětluje Issová. „Od začátku byla úzká spolupráce se sportovci nebo i s Bárou a Rudou. Věděli jsme, že nechceme podcenit sportovní stránku věci.“ Spolupráce na filmu nakonec měla odraz i v reálném životě. Špotáková začala znovu trénovat se svým bývalým koučem Černým, přivezla olympijský bronz z Ria a znovu vyhrála mistrovství světa.

Oštěpařská legenda Dana Zátopková se před začátkem natáčení netajila svou nedůvěrou, že filmaři zvládnou její a Emilův příběh překlopit na plátno. Když ale viděla záběry filmového závodu století, běhu na 5000 metrů na olympiádě 1952 v Helsinkách, názor změnila. „Dana na to koukala, vůbec nic neřekla. Pak mi to vrátila, měla slzy v očích a říkala: No, tak takhle to tam přesně bylo. A začala nám vyprávět, co tam zažili, co se dělo, s kým se potkali, jaký byl ten den. Tam jsem si říkala: No, tak to vypadá, že jsme prošli,“ vzpomíná Martha Issová. Zátopková si měla ve filmu i zahrát. „Ve scéně, kde běžíme Stromovkou, jsme byli domluveni, že Dana bude sedět na lavičce a krmit holuby. Bohužel, pět dní před tímhle natáčením už jí odvezli do nemocnice a už se to nezrealizovalo,“ lituje Issová.

Klíčové závodní scény se měly původně točit v autentických podmínkách Olympijského stadionu v Helsinkách. Ten byl ale v době natáčení v přestavbě a natáčelo se tak na brněnském stadionu Za Lužánkami. „Rozhodli jsme se celý tenhle stadion přepracovat, využít tam univerzální motiv, který jsme využili na olympiádu v Londýně, tak na olympiádu v Helsinkách, ještě jsme tam točili i armádní hry v Berlíně a dokonce jsme tam točili i kus pražského stadionu,“ vypráví filmový architekt Jan Vlasák.

Tvůrci si dali záležet, aby film překrývající desítky let působil autenticky. Sháněli dobové dekorace a dohlíželi, aby v dobovém oblečení byl i poslední komparsista. Na plakátu filmu je pak slavný polibek manželů Zátopkových na olympiádě v Helsinkách. „Já jsem právě ani nečekala, že to bude tak autentické. Scény, které člověk viděl černobíle, jsou hrané herci, ale jsou dokonale rekonstruované. Hlavně ten slavný polibek je tam zásadní. A ten je teda… Všem spadne brada!“ líčí Špotáková.

Film na pozadí velkých sportovních soubojů přibližuje život manželů Zátopkových ve složité totalitní době, věnuje se jejich komplikovanému vztahu. Všímá si památného Emilova gesta před olympiádou v Helsinkách, kdy se proti funkcionářům postavil za kamaráda Stanislava Jungwirtha. A celý filmový příběh zastřešuje téma vztahu Zátopka a australského rekordmana Rona Clarka, který přijíždí do Prahy roku 1968 v okamžiku životní krize. „Film je taky velký příběh o lásce Zátopkových. Věřím, že jsme trefili postavu Emila Zátopka tak, jak jako člověk byl,“ říká Mucha.

Světová premiéra: 20. srpna na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary

Premiéra v kinech: 26. srpna

Režie: David Ondříček

Scénář: David Ondříček, Alice Nellis, Jan P. Muchow

Producenti: Kryštof Mucha, David Ondříček

Hlavní role: Václav Neužil (Emil Zátopek), Martha Issová (Dana Zátopková), James Frecheville (Ron Clarke), Jiří Šimek (Stanislav Jungwirth), Saji Abdelkabir (Alain Mimoun)