Svoboda: Už mě všichni berou
Přikrčenost české povahy se překážkáři Petru Svobodovi příčí a raději vzhlíží k sebevědomí sprinterů tmavé pleti. Na sobotním mítinku Grand Prix Olymp zůstal časem 7,59 sekundy na 60 metrů překážek jen o tři setiny za 21 let starým národním rekordem loni zesnulého Aleše Höffra.
Svoboda se však ve svých plánech dívá mnohem dál.
Momentálně držíte třetí nejlepší čas v Evropě. Ohlášený pokus o nový český rekord vám však nevyšel, proč?
„Chtěl jsem na něj útočit, ale asi jsem to trochu přehnal v tréninku. Po závodě v Lucemburku před třemi týdny jsem dva dny kulhal a něco mi našli na magnetické rezonanci. Ale dal jsem se do kupy a ve středu jsem byl poprvé na překážkách a bum! Doběhl jsem, odrazil se od žíněnky a říkal si: Mám na rekord!“
Kdy to tedy vyjde?
„Teď to bylo mdlé, bez energie. Doufám, že v pátek v Düsseldorfu zaběhnu nějaký lepší výkon. Ten čas ve mně je a nemusím ho ukázat hned. Když doladím formu, může rekord padnout na mistrovství Evropy a to by bylo ještě hezčí. Prostě musím k tomu přistupovat jako černí běžci. Pořád si věřit, být sebevědomý. A také si uvědomovat, že když budu spokojený, tak už nepoběžím rychleji“
Co vás žene dopředu?
„Pro mě je výzvou čas 7,56 Aleše Höffra, který loni umřel. Trénoval u mého kouče Luďka Svobody, ale nikdy jsem neměl možnost se s ním setkat.“
Na jaký výkon si věříte?
„Můj čas je 7,45. Musím v něj věřit, když chci porážet třeba i Roblese, Olivera, všechny. Jak oni si věří. Je to vidět, už když se rozcvičují. Zatím to funguje tak, že člověk přijede na závody i evropského kalibru, tam je černoch a má dvojnásob dlouhé nohy. On je černej, já jsem bílej, jak to asi může dopadnout. A to je špatný a změním to!“
Jestli se vám to povede a s tímhle přístupem vydržíte, třeba bude mít Česko jednou druhého olympijského vítěze se jménem Petr Svoboda.
„Když dal hokejista Petr Svoboda v Naganu zlatej gól, byl jsem tenkrát na základce v sedmé třídě. Říkal jsem: Paní učitelko, já jsem ten medailista. Tak pojď k tabuli, řekla. Neuměl jsem nějaké spisovatele a dopadlo to za tři. Ale holkám to nevadilo, byl jsem Petr Svoboda a hlavně u nich jsem to měl tenkrát díky tomu dobrý.“
Upínáte se teď k březnovému mistrovství Evropy v Turíně, kde máte šanci na medaili?
„Jenže mít třeba i zlatou na Evropě nic neznamená. Byl by to úspěch, ale je to jen mistrovství Evropy a každého zajímá svět. Kdybych se v létě na něm dostal do finále, byl bych nejšťastnější člověk. Myslím, že už mě všichni berou jako soupeře. Kromě Roblese, ten neuznává nikoho ze soupeřů.“
Může tenhle Kubánec 26. února v pražské O2 Areně zaútočit na světový rekord 7,30 sekundy Colina Jacksona?
„Určitě. Otázka je, jak mu bude vyhovovat povrch položený na palubovce. Jenže Robles je člověk, který zvládne cokoliv v jakémkoliv prostředí. Pro mě je to velká ikona, stejně jako Usain Bolt.“
