Pro Severní Koreu je charakteristická nepřekonatelná nenávist k USA, její vůdce ale přece jen miluje něco ryze amerického. V roce 1996 při studiích ve Švýcarsku narazil na vysílání NBA a okamžitě se stal fanouškem Chicago Bulls. Ti zrovna vyhráli svůj čtvrtý titul v historii, v dalších dvou sezonách přidali další dva. Hvězdou číslo jedna byl samozřejmě Michael Jordan , mladému Kimovi ale učaroval hlavně extravagantní mistr doskoků Dennis Rodman.

Tahle záliba byla veřejně známou věcí. Když bylo v roce 2009 oficiálně oznámeno, že Kim Čong-un přebere po otci Kim Čong-ilovi vedení své země, Spojené státy dokonce uvažovaly o tom, že Rodmana vyšlou do Koreje na diplomatickou misi. Tři roky poté návrh opakovali i poradci Baracka Obamy .  Úvahy ale nikam nevedly, dokud se jich nechopila newyorkská společnost Vice Media.

Mladý kanál plánoval o Severní Koreji natočit dokumentární sérii, a pod kůži Kima se chtěli dostat právě díky nějakému bývalému hráči Bulls. Michael Jordan neměl zájem, ale Rodman? Ten si libuje v neobvyklých záležitostech a slyší na peníze. Takže nabídka na pěkně placenou „basketbalovou diplomacii“ mu lahodila. Skrz zástupce totalitní země v New Yorku se informace o tom, že basketbalová hvězda by přijela natáčet, donesla až do Koreje. Tým Vice Media dostal zelenou. Korejci sice zjistili, že Vice je neobvyklá parta plná (slovy autorky knihy) „potetovaných hipsterů“, už ale bylo pozdě na to, aby couvli. Natáčení se ještě potvrdilo v sídle televize HBO, která od Vice práva na sérii koupila.

26. února 2013 tak v Severní Koreji přistála veselá sestava – tři hráči populárního týmu Harlem Globetrotters hrajícího basketbalové exhibice, jeden týmový zástupce, mediální tým Vice, a dvoumetrový ambasador jménem Dennis Rodman. Oficiální plány zněly tak, že družstvo v čele s pětinásobným šampionem NBA povede tréninkový kemp dětí a pak odehraje exhibiční zápas. Z tréninků s dětmi se stalo vedení severokorejského týmu do osmnácti let, to ale nebyla jediná změna. Když druhého dne americká parta dorazila do k prasknutí narvané desetitisícové arény v Pchjongjangu, místo basketbalových soupeřů do exhibice je čekala jiná návštěva.

„Sedím na lavičce a najednou přišel takovej prcek,“ povídal Rodman při natáčení dokumentu. „Říkam si: Tak moment, kdo to jako je? To musí být jejich prezident! Kráčel si tam se svojí paní a všemi svými úředníky,“ popisoval moment, kdy Kim vstoupil do místnosti.

„Velký vůdce dovolil Rodmanovi, aby usedl vedle něj,“ okomentovala celé dění národní tisková agentura. Byl to surreálný pohled – Kim Čong-un, politik v drahém černém obleku, a vedle něj „The Worm“ – potetovaný borec v kraťasech a kšiltovce s velkým nápisem USA, s blyštivými piercingy v uších, nose a dolním rtu.

„Svatba“ s hravým vůdcem

Mark Barthelemy, jeden z členů týmu Vice, který celou zkušenost zaznamenával, okomentoval pro knihu The Great Successor: The Divinely Perfect Destiny of Brilliant Comrade Kim Jong Un situaci následovně: „Namířil jsem kameru přímo na Kima a on se hned začal dívat do objektivu. Pak šťouchl do své manželky, ať se dívá taky. A nakonec zamával. Byl to ten nejbizarnější moment dne plného bizarních momentů. Viděl jsem hravého diktátora.“

Přátelský zápas mezi dvěma týmy namixovanými z hráčů Severní Koreje a Harlem Globetrotters skončil vpravdě diplomaticky – remízou 110:110, prodloužení nebylo povoleno. Dennis Rodman pronesl řeč o tom, jak moc je mu ctí být Kimovým hostem, pak velký vůdce opustil arénu.

Jenže tam dobrodružství zdaleka neskončilo, ba naopak.

Jen co se Rodman a spol. dostali z arény, bylo jim oznámeno, že je čeká důležitá společenská událost. Hezky se oblečte, a neberte s sebou telefony, foťáky, kamery, dokonce ani propisky, zněly oficiální instrukce. Basketbalová delegace byla převezena do velkého bílého domu, kde prošla bezpečnostní kontrolou jako na letišti, než byla vpuštěna do velkého, blyštivého pokoje plného mramoru. „Vypadalo to jako svatba,“ vzpomínali členové týmu Vice. Jenže nešlo o veselku, ale o oficiální večeři s vůdcem.

Rodman usedl ke stolu ve své verzi slavnostního oblečení – přes šedé tričko navlékl černou vestu, kolem krku si uvázal kravatu. Růžovou, mimochodem ve stejném odstínu, v jakém měl nalakované nehty. A než se zeptáte – ano, kšiltovka s nápisem USA zůstala nasazena. Společně s kolegy a zástupci totalitní země prošel dekadentním desetibodovým menu, ve kterém nechyběl kaviár a sushi. Zapíjelo se francouzským vínem, singapurským pivem Tiger... a Coca Colou. Legenda Bulls pak nakonec pronesla dlouhý přípitek, zakončený vskutku „po rodmanovsku.“

„Maršále, tvůj fotr a děda udělali dost šílených p**ovin. Ale ty se snažíš o změnu. Toho si cením,“ završil „The Worm“ svou promluvu. Všem zatrnulo. A pak se Kim Čong-un usmál a pozvedl sklenku. Uf.

Evidentně byl v dobrém rozmaru, jak vzpomíná šéf natáčecího štábu Jason Mojica. „Celý večer mi dolévali Johnnieho Walkera, jako by to bylo víno. Napil jsem se, a najednou na mě Kim ukázal a začal něco hulákat. Náš překladatel mi vzkázal, že mi říká: Do dna! Byl to příkaz, abych vyexoval svůj drink. Tak jsem to udělal,“ sdělil. „Říkal jsem si: Proboha, jestli to takhle bude pokračovat, budu do konce večera nahatej.“ Celý večírek pak ještě rozjela skupina Moranbong Band, přezdívaná „severokorejské Spice Girls“, která v krátkých sukních (na tamní standardy až příliš) odehrála skladbu z filmu Rocky. Později se k nim na pódiu přidal i přiopilý Rodman, který si zazpíval Sinatrovu My Way.

Všechno završil přípitek samotného Kima. „Tato událost pomohla vylepšit porozumění mezi lidmi dvou zemí,“ měl prohlásit vůdce. Jak to dopadlo, všichni víme – USA a Severní Korea si doteď, slušně řečeno, moc nerozumí. Kim Čong–un ale rozhodně z tohohle mecheche odešel spokojený – se svým idolem z dob studií se potkal. A našel v něm nového kamaráda, Rodman se v Koreji ještě objevil u příležitosti diktátorových narozenin. Muži, kterého tehdy nazval svým nejlepší přítelem, zazpíval Happy Birthday...

Deník Sport, Sport Magazín i časopis GÓÓÓL kupujte pohodlně ONLINE na iKiosek.cz »