Petr Schimon
Premium
3. září 2024 • 19:55

Satoranští o Barceloně, nabídce v USA i výchově: Neumíš prohrávat? Skvělý!

Autor: Petr Schimon
Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
PREVIEW extraligy: Kdo se stane MVP sezony a proč
Hašek odvrátil konec, úplně jiné nastavení. Zvláštní atmo, Ukrajina jako domácí
VŠECHNA VIDEA ZDE

Léto u Satoranských bývá plné nápadů a lákadel. Tomáš, basketbalový lídr Barcelony, přelívá energii do rodinné zábavy. Obzvlášť po zpackané sezoně katalánského velkoklubu, který skončil s prázdnýma rukama, bez trofejí. Anna, pravidelná glosátorka Sport Magazínu, vítá manželovu proměnu a hledá tajemství úspěchů španělských míčovek i v tamějším jídle. Jaká luxusní nabídka čeká na dceru v Americe?



Přijeli do kopce na kole, ve stále hutnějším poledním parnu odehráli s kamarády několik partií v padelu. Pak si objednali orosené plzeňské, rezignovali na sprchu a ve skromném pražském klubu na Písečné usedli k otevřenému povídání. Odhalili nečekanou bojácnost Filipa Jíchy, rozebrali, proč teď Barcelona kouká na záda Realu Madrid, a přemýšleli, kudy provázet sportovní kariéru obou dětí.

Anna Satoranská nedala znát, že ji v oku bolí roztržená kontaktní čočka. Tomáš při loučení, s pumpičkou v ruce, proklel tchánův poruchový bicykl. Pak nasadili helmy a z kopce se vraceli domů. Předtím si vyjasňovali, v čem je přínosné neumění prohrávat, a co taky prospívá partnerským vztahům.

Při padelu jsem vás sledoval společně hrát asi půl hodiny a ani jednou jste se nepohádali. Co se stalo?
Anna: „Vždyť jsem vystřídala partnery.“ (směje se)

Ale mlčky.
Anna: „Né. Myslím, že trošku to ještě dneska ujíždělo.“
Tomáš: „To bylo ovlivněné tím, že jsme nejdřív vyhrávali, ale pak začali lehce prohrávat a chybovat. A to mně vždycky hodně vadí a bojuju s tím. Když máš jako partnera v padelu někoho, koho znáš, je lehčí se pohádat, protože nové spoluhráče nechceš hned ze začátku naštvat. Ale tenhle rok je to fajn. Tím, že na padel chodíš hodně, ses hodně zlepšila, takže mám větší trpělivost.“ (směje se)
Anna: „Musím na sobě ještě hodně pracovat, abychom se nehádali vůbec.“

Měla jste to těžké, soupeři hráli většinu míčů na vás, na Tomášovi pak byly winnery.
Anna: „Tomáš všechno oběhá.“
Tomáš: „My jsme velcí sportovci a neradi prohráváme, ale technika v padelu se musí pilovat a je důležité chodit s trenérem. Nás zatím baví co nejvíc hrát. Anička to má během roku ve Španělsku rozdělené, že chodí i s trenérem a techniku piluje. Taky bych potřeboval tady na Písečný na nějaké hodiny zajít. Ale baví nás to tím, jak si člověk zahraje skoro s každým, je to hodně běhavé. A pozor, Anička trénovala tenis.“
Anna: „Jo, asi dva roky. Dostala jsem se k tomu tak, že jsem potřebovala v Barceloně přihlásit dceru někam na tenis. Všude měli podmínku, že se musí stát členem klubu. A aby mohla být členem klubu, musel by být aspoň jeden z rodičů taky členem klubu. Takže díky tomu jsem se tam přihlásila a začala s tenisem. Brzy jsem zjistila, že všichni hrajou padel, tak jsem ho začala hrát taky. Teď hraju padel asi rok, ale musím na sobě ještě hodně pracovat.“
Tomáš: „Je skromná.“
Anna: „Ale baví mě to.“

Další sporty spolu nezkoušíte?
Tomáš: „Jezdíme na kole, protože to já opravdu miluju. Získal jsem za poslední dva, tři roky úplné nadšení do silničního kola. A to je právě jeden z mých cílů: potřebuju do toho Aničku dostat taky, protože ještě na silničce nejela. Vnímám to, jako když člověk cestuje letadlem v byznys třídě: jakmile zkusí silničku, už nenasedne na nic jiného. Nedávno jsme podnikli výlet do Únětic, do pivovaru. Jeli jsme asi 60 kilometrů, protože Česko je s cyklostezkami nádherné. Byl pařák, ale moc jsme si to užili.“

Čtyři roky zpátky jsme spolu mluvili o vašich letních aktivitách. Se silničním kolem jste měl velké plány, ale co tenis? Tenkrát jste do něj byl hodně nadšený, udělal jste pokroky?
Tomáš: Asi je to stejný, jak říká Anička. Jednak jsme hodně v Barceloně, i přes léto, a padel se tam hraje mnohem víc. Je jednodušší zahrát si ho prakticky s kýmkoliv. Tenis už vyžaduje techniku na určité úrovni a k tomu se tolik nedostanu. Zahrál jsem si jenom s tchánem, dvakrát během léta.“
Anna: „Dokonce o něm psali v řeckém časopisu!“ (směje se)
Tomáš: „Řeci jsou nadšení do basketu, takže na ostrově, kde jsme byli, mě znal úplně každý. Když jsme si šli zahrát s tchánem, psali o tom články. Ale s nikým jiným si nezahraju, no. Je super hrát padel, ale zase trochu smutný, že se tím trošku vytrácí tenis.“

Začátek prázdnin jste strávili na dovolené s rodinou házenkářské legendy Filipa Jíchy, jak víme z Aniččiny rubriky v našem magazínu. V plánu byly adrenalinové aktivity jako slaňování a traily. Tyhle nápady vzešly od Filipa?

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!

Koupit
Vstoupit do diskuse
0
Články odjinud


Články odjinud