Po listopadové prohře v Nizozemsku je čas na reparát. Čeští basketbalisté se sešli v Poděbradech před závěrečnými boji v kvalifikaci ME. V pátek se v pardubické Enteria Aréně představí Řecko, soupeř prošpikovaný kvalitou z Olympiakosu a Panathinaikosu. Český tým kolem Tomáše Satoranského však postoupí za jakýchkoliv podmínek, pokud Nizozemci v závěru kvalifikace aspoň jednou ze dvou zápasů s Brity a Řeky padnou. Na to ale hvězda Barcelony nemyslí. „Chceme s klukama šampionát vybojovat. Národní tým je asi pro každého hráče to nejvíc,“ hlásí Satoranský před páteční řežbou.
Po roce jste zpátky v reprezentaci. Jak se těšíte?
„Věděl jsem dopředu, že prostor přijet bude, protože Euroliga má pauzu a samozřejmě tím, že jsem začal hrát v prvním okně kvalifikace, jsme se chtěli s klukama sejít a vybojovat šampionát. Proto jsme všichni tady, proto jsme odjeli od klubových povinností. Doufejme, že to vyjde. Nejlépe hned po tom prvním zápase proti Řecku.“
Jak vnímáte pozici národního týmu, že jedna výhra ze dvou zápasů znamená automaticky postup bez ohledu na to, co se stane jinde?
„Měli bychom se soustředit sami na sebe a na ten domácí zápas proti Řecku. Je to velmi silný soupeř. Máme ale velkou výhodu a sebevědomí tím, že hrajeme v Pardubicích, kde je pro každého soupeře těžké hrát. Tato okna jsou ale jen týdenní soustředění, kde se hráči sejdou a musí všechno doladit během krátkého času. Myslím si, že tým už je zvyklý na to, jak Diego Ocampo trénuje, takže se nějaká práce už udělala dopředu během těch prvních dvou kvalifikačních oken.“
Je velkou motivací dotáhnout reprezentaci popáté v řadě na mistrovství Evropy? Byl byste členem týmu popáté za sebou.
„Vyrovnal bych Jirku Welsche, takže to je samozřejmě velká motivace. Postoupit na mistrovství Evropy je velice důležité pro celý český basketbal. Myslím si, že bychom prodloužili jakousi sérii posledních let, kdy se českému basketbalu docela dařilo. Zároveň by bylo super k tomu přitáhnout i tu mladší generaci. Je zásadní, aby závěrečné turnaje ME i MS byly za účasti českého týmu.“
Kde berete motivaci? Tato sezona pro vás musí být v Barceloně velmi náročná.
„Bude to tím, jak moc mě baví hrát za národní tým a reprezentovat svou zemi. Národní tým je asi pro každého hráče to nejvíc. Euroliga a španělská liga jsou podle mě dvě nejnáročnější soutěže v Evropě a ten program, který máme, je opravdu vyčerpávající, co se týče cestování a vůbec počtu zápasů. Reprezentace je pro mě vlastně i zpestřením sezony. Něčeho dosáhnout s reprezentací? To je velká motivace.“
V Barce musím být lídrem
V Barceloně jste pátou sezonu, když připočteme i ročníky před vaším odchodem do NBA. Jaká je ta právě probíhající?
„Je nejtěžší. To může každý vidět, jelikož zápasy ACB ligy i Euroligy se vysílají v Česku. Chybí nám trošku kontinuita během sezony. Naše výkony jsou jako na houpačce nahoru a dolů. Jsme schopni vyhrát proti nejtěžšímu soupeři, ale naopak prohrát proti poslednímu týmu ACB ligy. Zranění tomu taky nenapomáhají. Obrovskou ztrátou pro nás bylo zranění Nicolase Laprovittoly v říjnu. Honza Veselý se teď potýká se zraněním kolene. Tohle ničemu nepomáhá.“
Jak se mění postupem času vaše pozice v Barceloně?
„Určitě se mění. Jsem jeden z nejstarších hráčů v klubu, takže musím být lídrem na hřišti i v kabině. Sezona sice zatím není vydařená, ale i tak se v Barceloně cítím komfortně. Je pravdou, že fanoušci chtějí jen výhry, což se nám nedaří. Sezona je ale ještě dlouhá a máme dostatek času, abychom se zvedli v Eurolize i ACB lize.“
Teď jste vypadli ve čtvrtfinále Copa del Rey s Tenerife. Byla to další tvrdá facka?
„Byla to vlastně možnost, kde jsme mohli získat první titul v sezoně. Budu ale upřímný. Tím, jak celá ta sezona není povedená a kvalifikovali jsme se na poslední chvíli, tak už jsem to říkal pro španělskou televizi hned po utkání. Tenerife bylo favoritem v tomto souboji. Ten tým je dlouho pohromadě, hrají velice dobře. Jeli jsme tam s očekáváním, že se může povést titul, to je jasné, takže jsme byli zklamaní.“
Na Copa del Rey byl i mladý Ondřej Husták v dresu Manresy. Sice si nezahrál, ale říkal, že to pro něj byl velký zážitek. Co říkáte na to, že další Čech nakukuje do španělské ligy?
„Je to velký přínos pro reprezentaci, protože Manresa pod Diegem Ocampem má výbornou sezonu. Je úžasné, že s tím týmem může trénovat a hrát téměř celý rok. Osobně je to pro jeho basketbalový růst skvělé.“
Řekové přivezli do Pardubic velmi silný tým, že?
„Vždycky je otázka, jaká bude vlastně nominace takto silné země, která má dva euroligové týmy. Skvělý je i trenér Spanoulis, který už nějakou dob u nároďáku je. Je to fyzický skvělý tým, který může přebírat vlastně všechny clony na hřišti, ale myslím si, že ten zápas v Pireu nám loni nevyšel. Teď budeme mít větší sebevědomí díky domácímu prostředí v Pardubicích.“
Brazilec? Úplně jsem na něj zapomněl
Když přicházel do Barcelony kouč Joan Peňaroya, tak to byl pro hodně lidí šok. Čekalo se spíš renomovanější jméno. Jak byste ho zatím popsal?
„Penarroya nemá tu situaci úplně jednoduchou. Laprovittola byl podle mě náš nejdůležitější hráč směrem dopředu. Vázal na sebe obranu v těch zásadních momentech. Penarroya je velmi zkušený kouč. Mně osobně vyhovuje jeho styl, ale je fakt, že výsledky zatím neodpovídají očekávání a tlak na jeho osobu je veliký.“
Mění se nějak klubové ambice v sezoně, když se nedaří?
„To asi ne. Hrát za Barcu znamená to, že člověk musí aspirovat na vítězství ve všech soutěžích, které hraje. Tlak je potom logicky větší, když přibývají porážky. Situace prostě není tak stabilní i proto, že se zatím nepodepsal hráč, který by podle mě dokázal zastoupit Laprovittolu. Klub se potýká s interními věcmi, které hráči jen tak nevyřeší.“
Jaká je tedy pozice vaše a Jana Veselého? Patříte k těm nejzkušenějším.
„V mé situaci pomáhá, že mluvím anglicky i španělsky. Snažím se být takovým mostem pro ty nové. Honza je jeden z nejzkušenějších v euroligové historii, takže se snaží na hřišti hru organizovat. Patříme k hráčům, kteří mají největší slovo i v kabině tím, že Laprovittola se jako nejstarší hráč zranil.“
Jak vnímáte krátké angažmá Brazilce Neta? Protože on přišel jako velká posila, přitom se hned zranil.
(smích) „Úplně jsem na něj zapomněl. Odehrál asi pět minut. Já samozřejmě neznal jeho fyzický stav. Byla to určitě trochu smůla, že se hned nepříjemně zranil v prvním zápase. Tato epizoda kolem jeho podpisu pochopitelně nepomohla tomu tlaku, který na tým je.“
Řecko bude postrádat Thomase Walkupa a znovu taky Kostase Sloukase. Je to velká rána pro jejich rozehrávku?
„Pro mě upřímně je to výhoda, že Wallkup není v sestavě, protože si myslím, že je jedním z nejlepších obránců Euroligy posledních let. Když hraje proti Barceloně, většinou brání naše nejlepší střelce. Minulý rok v Pireu bránil mě a je hodně nepříjemný. Takové to svoje fyzično dokáže vtisknout celému týmu. U Sloukase se snad ani nečekalo, že bude hrát. Myslím, že nenastoupil dosud ani v jednom zápase kvalifikace. I bez nich ale čekám velký boj.“