Martin Hašek
Premium
30. prosince 2023 • 15:16

Jsem postava v počítačové hře! Satoria o japonské slávě i českém růstu

Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
SESTŘIH: West Ham - Liverpool 2:2. Další ztráta „Reds“, hráli oba Češi
PRVNÍ DOJEM: Že Třinec nemá nohy? Omyl. Pardubice tíhu neunesly
VŠECHNA VIDEA ZDE

Byl to přelomový rok pro český baseball. Národní tým se blýsknul na World Baseball Classic, když si v Tokiu poprvé zahrál na profesionálním mistrovství světa a kvalifikoval se na další turnaj v roce 2026. Nadhazovače Ondřeje Satoriu památný výkon proti Samurajům vynesl mimo sféry reálných představ. Dominantní představení proti superhvězdám v čele se slavným Shoheiem Ohtanim z něj udělalo doslova miláčka japonského národa. K vítězství v žebříčku sportovních výroků roku deníku Sport mu pomohla originální hláška, jíž popsal svou největší zbraň.



Přímo na hrací ploše Tokio Domu stál Ondřej Satoria těsně po zápase proti Japonsku na World Baseball Classic. Z jeho vousaté tváře svítil rošťácký úsměv. Český tým se právě postavil nejlepšímu týmu světa a Satoria na nadhazovacím kopci v prvních třech směnách vytvářel noční můry slavným pálkařům.

Se strikeoutem poslal ze stavu Ohtaniho, Nootbara, Kondoha i Murakamiho. Místní na tribunách tomu těžko věřili, protože Češi přijeli na WBC jako hrdinové pohádky o statečných borcích, kteří se baseballem neživí. Satoria trápil soupeře na pálce svými neobvyklými technickými nadhozy.

„Dělník no, tady ho ještě neznají, tak dělník zapracoval a šel na párek,“ zahlásil tenkrát.

TOP 50 sportovních hlášek roku: Dělníci, bradavky i lechtivé focení - čtěte zde >>>

Vzpomínáte na ten moment?
„Jasně že jo. Spousta lidí mi to vrací. Bylo to z ničeho. Padlo to, že to tak prohodím. Říkal jsem si, že to bude vtipné. Nebylo to myšleno jako posměšek, samozřejmě mám k Japoncům velký respekt. Bylo to myšleno jako sranda. Takový ten moment, že my jsme amatéři a něco takového se povedlo vůči někomu, kdo je profesionál.“

Japonci jsou z vás od té doby úplně hotoví. Co říkáte na ten poprask?
„Po tom, co se stalo, jsem sám trošku čekal, že o mě nějaký zájem bude. Ale nečekal jsem, že to bude mít takový dopad. Měsíc po tom, co jsem se vrátil z Japonska, to bylo jeden, dva rozhovory denně. Volali jsme si přes Zoom, vesměs to trvá dodneška. Občas mi posílají články, které jsou o mně. Dokonce o (synovi) Oliverovi něco bylo. Je to divoké. Volali mi třeba

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!

Koupit
Vstoupit do diskuse
0
Aktuální události
Články odjinud


Články odjinud