Budu fotbalovou agentkou, hlásí florbalová reprezentantka a Jarolímova dcera
Z fotbalové rodiny vzešla florbalová hvězda. Anet Jarolímová, dcera fotbalového trenéra Karla Jarolíma, na domácím mistrovství světa táhla Češky za medailí, aby nakonec skončila smutná a v slzách. O šampionátu i své další budoucnosti rozprávěla se čtenáři iSport.cz v online rozhovoru.
Před koncem třetí třetiny spálila proti Švýcarsku velkou šanci a vzala na sebe vinu i za inkasovaný gól v prodloužení. Podle expertů ale byla Anet Jarolímová nejlepší českou hráčkou na turnaji. „Ten gól jsem viděla snad tisíckrát, nemůžu ho dostat z hlavy,“ přiznala Jarolímová. Drobounká útočnice ve čtyřiadvaceti letech zvažuje ukončení florbalové kariéry.
Vaše výkony v play off z tribuny pečlivě sledoval i váš otec Karel, který jako fotbalový kouč proslul nekompromisností. Jak vaše výkony hodnotil?
„Říkal, že je to škoda. Výjimečně a pro mě hodně nezvykle mě i pochválil za celý turnaj. Někteří lidé mi tvrdili, že ho viděli dojatého. Zda ale brečel, to nevím, nepřiznal se mi. (smích) Jen dodal, že těch gólů bylo málo.“
Diriguje vám přísný otec třeba i stravu?
„Teď už ne, dříve pořád. Co to je vlastně ta svíčková?“ (směje se)
„Ne ne, srandu si ze mě nedělali. Ani nemohli, když jsem nastřílela více gólů než všichni oni dohromady.“ (smích)
Jaké to je, když jste nejmenší z týmu?
„Je to super, všichni se o mě starají.“
Švédsko na sebe krom čtvrtého titulu v řadě upozornilo i bojkotem České florbalové miss, zaregistrovala jste to?
„Ano a musím se přiznat, že to naprosto nechápu. Švédky se zachovaly arogantně, podle mě jim vynášet nějaké soudy a požadovat zrušení naprosto nepříslušelo.“
Je pravda, že zápas o bronz mohl být vaším posledním startem za reprezentaci?
„Ještě je všechno příliš čerstvé, nechci dělat ukvapené závěry. Sezonu určitě ukončím v Herbadentu a pak se uvidí. Hodně bude záležet na tom, kdo k reprezentaci přijde, pak se rozhodnu.“
V hlavě už tedy nosíte plány, co bude v životě po florbalu?
„Ráda bych se stala fotbalovou agentkou, po Čechách a na Slovensku se věnovala skautingu hráčů. Skrze bratry si udržuji docela slušný přehled, takže by mě to lákalo.“
Co z domácího šampionátu vám nejvíce utkvělo?
„Diváci. V Brně i Ostravě byli naprosto skvělí. Když jsem Švédkám vstřelila druhý gól a celá hala začala skandovat mé jméno, bylo to něco neuvěřitelného. Právě pro ně jsme chtěly získat medaili."
